Jan Daniel: Volby měly ukázat, že Syřané Asada stále chtějí
S odborníkem na blízkovýchodní region Janem Danielem z Ústavu mezinárodních vztahů jsme v páteční relaci 13+ hovořili o výsledku prezidentských voleb v Sýrii.
Syrský prezident Bašár Asad bude ve svém úřadu pokračovat i ve čtvrtém sedmiletém funkčním období. Podle oficiálních výsledků získal ve středečních volbách přes 95 procent hlasů. Opozice, Organizace spojených národů a řada západních států nepovažují hlasování za demokratické ani legitimní. Jan Daniel v relaci 13+ upozornil na to, že voleb se nemohli zúčastnit všichni Syřané: “Týká se to například všech syrských uprchlíků v Turecku, nebo Syřanů na opozicí okupovaných územích. Kromě toho si také musíme uvědomit, že Asadovi kandidáti byli ve volbách vlastně jen tak na oko a nemohli vést žádnou skutečnou předvolební kampaň. Výsledky voleb potom ověřovali jen Asadovi spojenci, což je Írán a Rusko.”
Před volbami vyzvali syrští křesťanští představitelé obyvatele k účasti a k hlasování podle vlastního svědomí. Jan Daniel ve vysílání Proglasu objasnil, proč toto prohlášení lze vnímat i jako určité uznání legitimity současného režimu: “Vztah křesťanů žijících na území Sýrie musíme vnímat v kontextu dlouhodobých vztahů s Asadovým režimem. Asadova rodina pochází z minoritní skupiny Alavitů. Proto už od počátku své vlády tento režim zakládal své postavení na tom, že náboženské menšiny v Sýrii mají šanci se ubránit proti sunnitské většině jen tehdy, pokud se spojí dohromady. Křesťané, kteří Sýrii po vypuknutí občanské války před deseti lety svoji zemi neopustili, tak vnímají současný režim jako něco, s čím se musejí naučit koexistovat.”
V závěru 13+ potom Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů uvedl, že právě proběhlé prezidentské volby neovlivní vývoj současného konfliktu v Sýrii ani rozložení mezinárodních sil v zemi: “Od začátku bylo jasné, jak tyto volby dopadnou. Asadův režim jejich prostřednictvím chtěl okolním zemím i OSN ukázat, že Syřané Bašára Asada chtějí.”
Jaký dopad bude mít potvrzení Bašára Asada v čele Sýrie na pokračování desetiletého konfliktu v této zemi? Ovlivní nějak vztahy této země se zahraničními velmocemi či okolními státy blízkovýchodního regionu? Poznamená Asadovo postavení současná ekonomická krize Sýrie? Odpovědi najdete v záznamu rozhovoru s Janem Danielem v druhé části relace 13+.
Související články
Politolog Čejka: Izraelsko-palestinský konflikt je sporem nábožensko-nacionalistickým
Příměří mezi Izraelem a palestinským Hamásem, jejichž nynější ozbrojený střet trvá od 10. května, by mohlo začít platit v pátek. Napsal to list Wall Street Journal s odvoláním na zdroje, které o příměří jednají. Izraelská televize ve středu uvedla, že by klid zbraní mohl nastat už dnes ráno, ale Hamás i Izrael to popřely. Spojené státy ani Izrael zatím zprávu nekomentovaly. Útoky dosud nepřežilo 230 Palestinců, na izraelské straně je 12 mrtvých.
M. Řoutil: Křesťanskému exodu z Blízkého východu nahrává kolaps států a pronásledování
"Neodvracet zrak a neignorovat nouzi a potíže našich bratří a sester," těmito slovy vyzval prefekt vatikánské kongregace pro východní církve, kardinál Leonardo Sandri, k podpoře letošní sbírky pro křesťany Blízkého východu. Obvykle se koná na Velký pátek, loni došlo kvůli pandemii koronaviru k přeložení na září. Kardinál Sandri připomněl, že právě dění kolem epidemie dopadá na život křesťanské komunity ve Svaté zemi, která přichází o příjmy z turismu a poutnictví. Kongregace podporuje i katolíky v dalších zemích regionu, hovořili jsme o tom s Michalem Řoutilem, odborníkem na východní křesťanství, autorem několika publikací a šéfredaktorem revue Parrésia.
Sýrii hrozí humanitární krize, varují náboženští představitelé
K ukončení sankcí proti Sýrii vyzvali nového amerického prezidenta východní biskupové a patriarchové. V dopise adresovaném Joeu Bidenovi poukázali na nedávný apel zpravodajky OSN Aleny Douhanové, podle níž sankce porušují lidská práva tamních obyvatel a zhoršují již tak kritickou humanitární situaci, jež by mohla vyústit v hladomor.
