J. Kulveit: Otupělost ve společnosti by neměla určovat rozvolňování. Pořád umírá přes 50 lidí denně

Hostem čtvrtečního 13+ byl Jan Kulveit, který se na Institutu budoucnosti lidstva při Oxfordské univerzitě zabývá rizikovými situacemi a na Karlově univerzitě zakládá výzkumnou skupinu pro komplexní rizika. Hovořili jsme s ním o aktuálním rozvolňování protiepidemických opatřenní.
Ode dneška se lidé v Česku nemusejí prokazovat covidovými certifikáty při vstupu na hromadné akce, do restaurací či provozoven služeb. Vláda také rozhodla o zastavení plošného testování ve školách a firmách k příštímu týdnu a od 1. března má dojít k odbourání většiny zbývajících protiepidemických opatření. Podle premiéra Petra Fialy tak zůstane jen povinné nošení respirátorů ve vnitřních prostorech či hromadné dopravě.
Jan Kulveit se domnívá, že tyto změny se neobejdou bez následků: “I když epidemie klesá a rozvolnění se na jejím průběhu nějak výrazně neodrazí, musíme počítat s tím, že neočkovaní lidé například vyrazí do restaurací, kde se někteří z nich nakazí a určité procento potom zemře.”
Zároveň také Jan Kulveit ve vysílání Proglasu poukázal na to, že nálada ve společnosti neodpovídá průběhu epidemie: “Stále přibývá hodně nakažených a hodně lidí umírá. Můžeme tak říct, že jsme za nebo těsně pod vrcholem. Velká část společnosti ale má pocit, že je to už za námi. Spíš jde ale po dvou letech pandemie o otupělost a únavu. Pořád ale v Česku za týden umírá na covid víc lidí, než kolik jich umřelo za celou první vlnu na jaře 2020. Takže je to spíš tak, že se lidem za tu dobu hodně posunula měřítka. A teď se musíme ptát, jestli rozvolňování má následovat tuto otupělost a jestli je nám tedy jedno, že denně na covid zemře přes padesát lidí.”
V pořadu 13+ Jan Kulveit také objasnil, že není dobré srovnávat aktuální rozvolňování v Česku s ostatními evropskými státy: “Musíme si uvědomit, že například do Británie omikron dorazil mnohem dříve. Pokud tedy nyní Británie rozvolňuje, tak se nachází v úplně jiné fázi omikronové vlny než Česko. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že je potřeba protikoronavirová opatření zrušit. Otázka je, kdy a jak je zrušit. Pokud například soud rozhodne, že některé opatření bylo špatně napsané, není asi nejlepší řešení takové opatření zrušit jen proto, že se nám jej nechce přepisovat.”
V závěru rozhovoru potom Jan Kulveit zdůraznil, že i když aktuální rozvolnění nezpůsobí zásadní obrat v průběhu pandemie, bude znamenat její delší průběh, který způsobí, že zemře víc lidí a povede k tomu, že lidé, kteří se nechtějí nakazit, se budou ještě déle muset dobrovolně izolovat.
Celý rozhovor s vědcem Janem Kulveitem je možné si poslechnout v audioarchivu Radia Proglas nebo v podcastových aplikacích.