Etik o válce na Ukrajině: Řešíme, co Západ nedělá a přitom zapomínáme, kdo to celé způsobil

Udávají to tamní zdroje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za válečný zločin a ruskou armádu obvinil z genocidy. Překročilo tím Rusko definitivně červenou linii ve způsobu vedení války? Jsou západní země morálně spoluzodpovědné tím, že odmítly vyhlásit nad Ukrajinou bezletovou zónu? O etických aspektech současného konfliktu jsme hovořili se Zdeňkem Mikulkou z brněnské Univerzity obrany, který se specializuje na problematiku vojenské etiky.

Mikulka, který je bývalým vojenským kaplanem Armády ČR, s níž se zúčastnil misí v Kosovu a Afghánistánu, o současném konfliktu hovořil z pohledu konceptu tzv. spravedlivé války: „Myslím, že většina lidí, kteří se zabývají touto rovinou, se shodují na tom, že ze strany Ruska dochází k naprosto flagrantnímu porušování principu spravedlivé války a spravedlivého využití vojenské síly.“ Termín spravedlivá válka nebo také bellum iustum vysvětlil tak, že „vymezuje možnosti, jak legitimně využívat ozbrojenou moc, tedy kdy ji lze využít, jak s ní zacházet v průběhu konfliktu a jak její užívání ukončit v zájmu dalšího uspořádání věcí.“ Mikulka také popsal šest kritérií, které podle tohoto konceptu opravňují užití ozbrojené moci. Současně ale podotkl, že hledání hranice, kdy se k ní už lze uchýlit, je obtížné.

Různé názory panují také na situaci, kdy se Ukrajina dožaduje zahraniční pomoci při zavedení bezletové zóny, ale západní země k tomuto kroku nechtějí přistoupit, aby nevyprovokovaly Rusko k užití jaderných zbraní. NATO a EU tím zároveň čelí obviněním například ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že tak ruské útoky na civilisty fakticky dopouštějí. „Tvrdošíjné odmítání zavedení bezletové zóny může působit cynicky a nepopírá se tím fakt, že v důsledku toho dochází na Ukrajině k válečným zločinům. Pokud bychom ale chtěli tuto věc hodnotit kritérii spravedlivé války, jakýkoliv akt, který by vytvořil záminku pro spouštění jaderného konfliktu, nelze vnímat jako spravedlivý,“ zdůraznil Zdeněk Mikulka a zároveň upozornil: „Často se zapomíná na to, že první, kdo je na vině a způsobuje celou situaci, není NATO, které nyní nechce vytvořit precedens z hlediska možného budoucího střetu, ale ruská federace, která se nechová ani v souladu s některými kritérii mezinárodního humanitárního práva.“

Patří ke kritériím spravedlivé války také princip „účel světí prostředky“, tedy že užití násilí může být ospravedlněno dobrým cílem? Jaká situace podle většiny teoretiků ospravedlňuje i ne zcela legitimní způsob vedení konfliktu? Uslyšíte v celém rozhovoru s etikem Zdeňkem Mikulkou z Univerzity obrany, který najdete v audioarchivu.