13+ o vývoji epidemie s Lenkou Přibylovou
Epidemie nemoci covid-19 v Česku dále zrychluje. Opatření v Česku se dnes přesunula ze třetího do čtvrtého stupně, rizikový index protiepidemického systému PES je však, podle údajů ministerstva zdravotnictví, v pátém, nejvyšším stupni. Ukazuje 76 bodů. O dalším vývoji a způsobu výpočtu rizika v 13+ hovořila Lenka Přibylová, která se na Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity věnuje modelům a predikci epidemie.
Nových případů covidu-19 bude tento týden podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška průměrně kolem 6000. Reprodukční číslo je 1,2 a roste i podíl pozitivních ze všech testů. V říjnu jste v našem vysílání přiblížila matematické modely epidemie. Potvrdilo se to, co jste říkala, že budou narůstat počty nemocných i hospitalizovaných. Po zavedení přísných opatření počty klesly, nyní jsou opět na vzestupu. Kdy se mohou projevit zákazy, které dnes vešly v platnost?
Co podle Vašich informací a propočtů pomáhá nejvíce?
Na to odpověděl výzkum zveřejněný v prestižním časopise Science, jehož spoluautorem je hlavní tvůrce indexu rizika Jan Kulveit. Na základě studia opatření v desítkách států v jarní vlně vědci statisticky odhadli účinnost těchto opatření a prokázali, že nejúčinnějším opatřením je opravdu snížení počtu lidí, kteří se smí shromažďovat. Podle těchto vědeckých podkladů vznikala původní tabulka PES. Čím větší je index rizika, tím násobně více je nutno omezit kontakty, protože index rizika pracuje s logaritmickou škálou, ne lineární. Tím lze epidemii zbrzdit a stáhnout natolik, aby se zahltily nemocnice.
Druhým velice účinným opatřením, byť dříve hodně diskutovaným, je uzavření škol. S tím souvisí např. nynější zavedení roušek ve školách. Pro zvládnutí dalšího období je ale hlavně potřeba, aby lidé, i když jsou z toho unavení, ta opatření dodržovali a věděli, proč.
