Praha: mimořádný koncert souboru Capela Mariana
Pořadatelé Pražského jara zvou na zítřejší (15.12.) mimořádný koncert souboru Capela Mariana. Ten v Anežském klášteře v Praze od půl osmé večerní představí svůj „Kodex Speciálník“ – program ukazující rozmanité a často i překvapivé podoby franko-vlámské polyfonie 15. století. Tato hudba zazní v dialogu s tvorbou středoevropských autorů a osobitými kompozicemi neznámých domácích hudebníků.
Rubriky: Praha
Datum: 15. prosince 2016
Místo: Anežský klášter v Praze
Organizátor: Pražské jaro
Rukopisná sbírka vícehlasých skladeb známá pod názvem Kodex Speciálník vznikala v Praze v posledních dvou desetiletích 15. století a představuje dnes jeden z nejdůležitějších hudebních pramenů pocházejících z pozdně středověkých Čech. Jeho název je dobový, známý pouze z českého prostředí a označuje knihu se « speciálním » typem zpěvů oproti běžným liturgickým knihám. Jeho obsah se váže především k mešní liturgii utrakvistické církve (části mešního ordinaria, moteta, duchovní písně), v prameni nacházíme též skladby duchovní neliturgické, stejně jako repertoár určený pro instrumentální obsazení. Sbírka čítající na 200 vícehlasých skladeb zahrnuje tvorbu významných dobových autorů rozšířenou po celé latinské Evropě (Bedyngham, Frye, Weerbeke, Josquin, Isaac, Obrecht ad.), dále skladatelů působících převážně ve střední Evropě (Tourout, Flemmik, Finck ad.) a mezi anonymně dochovaným repertoárem též pozoruhodné projevy domácí recepce franko-vlámské polyfonie, včetně skladeb s českými texty. Zvláštní kategorii pak tvoří stylově starší skladby pocházející z konce 14. a první poloviny 15. století, které byly záměrně pěstovány v utrakvistickém prostředí jako ojedinělá a zcela svébytná tradice sahající svými kořeny až do doby předhusitské.
Bohatství a různorodost hudebního repertoáru dochovaného v Kodexu Speciálník poněkud kontrastuje s tím, jak málo toho dnes víme o dobovém provozování hudby v Praze na konci 15. století. Za hlavní instituci s dlouhou tradicí můžeme považovat sbory žáků latinských škol, jejichž úkolem bylo zajišťovat hudební složku liturgie v kostele, při kterém byla škola zřízena, případně zpívat i při dalších příležitostech (svatby, křty, pohřby apod.). Ke konci století se do chrámového provozu zapojují též nově vznikající spolky vzdělaných měšťanů tzv. literátská bratrstva. V dobových dokumentech je dále doloženo působení varhaníků a městských i královských trubačů. Kromě toho bychom neměli zapomínat ani na instrumentalisty, bez nichž si nelze představit nejrůznější situace z každodenního i svátečního života pozdně středověkého města, i když se jejich přítomnost do archiválií neobtiskla.
Vojtěch Semerád
