Svět po bostonském atentátu

 Bombový útok na závodníky a diváky dubnového maratonu v americkém městě Bostonu, z jehož uskutečnění byli obviněni dva bratři čečenského původu, vyvolal samozřejmě mnohé otázky. Při hledání odpovědí narazili západní novináři na mnohé pozoruhodné skutečnosti a souvislosti, které daly celé politováníhodné události mezinárodní rozměr. Ukázalo se, že bratři Tamerlan a Džochar Cranajevovi, ač vyrostli ve Spojených státech, pocházeli z Čečenska a byli muslimové, a že udržovali kontakty jak se svou původní domovinou, tak s muslimskými radikály, vedoucími džihád nebo-li svatou válku proti všemu západnímu. Je ironií osudu, že muslimští radikálové na Středním východě  a na Kavkaze k Západu počítají i Rusko... I když vzhledem k pohnuté historii kavkazské oblasti to není zas tak překvapivé.

 Připomeňme si, že carské Rusko obsadilo zhruba před dvěma sty lety Kavkaz a podrobilo si tamní, převážně muslimské, národy a etnické skupiny, které to velmi těžce nesly a stále znova se proti tomu bouřily. Korunu bezpráví nasadil ve čtyřicátých letech Stalin, který dal vzpurné Čečence a další Kavkazany po desetitisících vystěhovat do střední Asie. Po rozpadu Sovětského svazu začaly i Čečensko a Dagestan usilovat o nezávislost, avšak marně. Mezi Kremlem a Čečenci došlo ke dvěma krvavým válkám – a zde je bod, kdy se do hry dostal islámský radikalismus. Původně šlo Čečencům o válku vlasteneckou, ale radikální muslimští bojovníci, mudžahídi, kteří přicházeli svým souvěrcům na pomoc především ze Saudské Arábie, zanesli na Kavkaz semeno války náboženské: nacionalismus se spojil s náboženským extremismem ve výbušnou směs, která se začala rozlévat do světa. Jak uvádějí američtí analytici, čečenští islamisté dnes bojují nejen doma, ale i v Afghánistánu, v Somálsku a v Sýrii, objevili se i v Belgii a nyní tedy podle všeho i v Americe. Při tom je pozoruhodné, že islámský radikalismus je tím zatvrzelejší, čím více se západní svět, a dnes už i Amerika, sekularizuje. Ve Spojených státech žijí 2, 75 milionu muslimů, většinou nábožensky umírněných. Radikální nesnášenlivá menšina se však zatvrzuje tím více, čím více přibývá nábožensky vlažných křesťanů a ateistů. V mladé americké generaci je už třicet procent bez náboženské příslušnosti.

 Tomu, že se hněv čečenských radikálů obrací i proti západnímu světu, a tedy nejen Rusku, se nelze divit, když uvážíme, jak málo podnikl Západ, a vlastně celé mezinárodní společenství, na obranu lidských práv kavkazských národů. Podle zdrojů Radia Svobodná Evropa / Radia Svoboda, vysílajícího dnes do bývalého Sovětského svazu, se v této oblasti stále bojuje, i když na bázi partyzánské války. Lidská práva jsou porušována oběma stranami – mučení, únosy a popravy jsou na denním pořádku. Zvlášť nebezpečná je podle Amnesty International situace kavkazských právníků. Podle dubnové zprávy amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě patří Rusko k zemím, kde se situace lidských práv stále zhoršuje. David Kramer z instituce Freedom House tvrdí, že v Rusku je dnes situace lidských práv nejhorší od rozpadu Sovětského svazu. To se obzvláště týká Čečenska a jiných oblastí Kavkazu. Přitom se Kremlu podařilo vytlačit  ze země zástupce mezinárodních institucí jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo různé charitativní či náboženské společnosti, které mají zázemí na Západě. A přesto všechno schválil Olympijský výbor konání zimních Olympijských her 2014 právě na Kavkaze v Soči. Lze se jen modlit za to, aby se při jejich konání nestali nevinní lidé obětí nenávisti, frustrace, megalomanství, nesnášenlivosti a neschopnosti, kteréžto vlastnosti v dnešním světě tak kvetou.

Olga Kopecká - Valeská