Pavel Jajtner: Kultivovat občanskou společnost!

Kultivovat občanskou společnost!
Komentář týdne. Květen 2010.

1. Nejdokonalejší definice totality pochází od skvělého italského žurnalisty Curzia Malaparta: "Totalita je režim, kde vše, co není zakázáno, je povinné." Každá totalita se snaží zničit spolkový život, církve, univerzity, nezávislá média, nezávislé lidi, slovem občanskou společnost, která je projevem zdravé a sdílené svobody. Dokonalá totalita potřebuje výhradně ovce, nikoli svobodné, myslící lidské bytosti.

2. Ani komunismus, který ovšem pamatuje v této zemi už jen ten, komu je víc než 35 let, nebyl výjimkou. Komunismus občanskou společnost vskutku nadobro zničil. Církve, univerzity i spolky, kterým bylo dovoleno existovat, byly pod přísnou režimní kontrolou. Pokud šlo o lidi, téměř každý se uzavřel sám do sebe, protože vládla všeobecná nedůvěra. Tuto mentalitu si stále neseme. To panujícím vyhovovalo tehdy a bude současným panujícím vyhovovat vždy a v každém režimu. Jediné, co od nás současní panující potřebují, jsou naše volební hlasy. "Dejte nám hlasy a dejte nám pokoj!"

3. Zkusme si upřímně odpovědět na několik otázek: Do jaké míry za všeobecný marasmus může každý z nás? Zajímáme se? Omezuje se naše politická aktivita jen na volební akt? Nebo dokonce ani na něj? Nutíme "své" poslance, tedy ty, kterým jsme dali svou důvěru, aby pracovali? Píšeme jim, telefonujeme? Sepisujeme petice? Podáváme návrhy? Vedeme spolkový život? Scházíme se? Scházíme se rádi? Diskutujeme, přeme se a tříbíme si v debatách vzájemně své třeba i rozdílné názory?

4. Tuším, jaké budou poctivé odpovědi: Většinu z toho, co je pro občanskou společnost příznačné, neděláme. Nejsme aktivními občany a voliči. Namnoze nejsme ani zralými, čili skutečně svéprávnými voliči. Jistě, ideální stav by byl, kdyby "naši" zákonodárci pracovali sami od sebe, bez kontroly a bez donucování, ale už uplynulo dost času, aby nám zkušenost dokázala, že takoví se téměř nevyskytují. Moc korumpuje. Absolutní moc korumpuje absolutně. To vždy platilo, platí a bude platit. Moc tudíž potřebuje kontrolu. Nelze se vymlouvat na to, že není koho volit. Musíme se postarat o to, aby bylo koho volit. To za nás nikdo neudělá.

5. Angažovat se pouze jako voliči, jak se už léta ukazuje, je málo. Je nezbytné aktivně do politiky vstoupit a převzít otěže v politických stranách. Nikdo se nemůže vymlouvat, že to není technicky možné. Vstoupí-li do určité politické strany většina slušných lidí, pak bude možné, pokojně a demokraticky, většinovým hlasováním, odstranit ty, kdo selhali.

6. Tady jsme v uplynulých dvou dekádách asi nejvíc zanedbali. A můžeme si za to opravdu sami! Nekonali jsme, co máme konat! Domnívali jsme se, že vydělávat peníze, hledět si svého, nehasit, co nás nepálí, užívat života a bavit se, je důležitější, než mít dobrou vládu. Není! Nemůžeme mít nepolitickou politiku! Ale ani kvetoucí občanská společnost se neobejde bez (většinou právem) opovrhovaných politických stran. Musíme tyto prohnilé a zkorumpované výtahy k moci a penězům vyčistit, transformovat a zkultivovat.

7. Pokud jde o neuvěřitelně skandální záležitost těchto dnů, totiž otázku tak zvané "sexuální výchovy" na školách, nestačí, že se snad všem lidem dobré vůle podaří nakonec tuto hrůzu zastavit. To by bylo málo!!! Jako lidé dobré vůle musíme podat žaloby: jednak ve věci mravního narušování mládeže, jednak za hmotné škody, které nastávají tím, že se vyhodily miliony z beznadějně prázdné státní pokladny za (v uvozovkách) "učebnice", které, jak doufám nejen já, ale i velká část české nevěřící i věřící veřejnosti, nebudou použity.
Je naší povinností před Bohem a před našimi potomky dostat všechny, kdo jsou za to vše odpovědni, před soud. Sám se zasadím o nalezení co nejschopnějších právníků a získání co nejširší veřejnosti pro podporu této spravedlivé věci a prosím všechny posluchače, aby pozvedli svůj hlas. Jestliže tak neučiníme teď, možná, že za nějaký čas budeme řešit otázku posledních injekcí místo prvních důchodů pro všechny, kdo "ujídají chlebíčka". To by vytunelované státní kase nepochybně (v uvozovkách) "pomohlo", vždyť nás jsou už skoro tři miliony. Skoro se divím, že to už někdo nenavrhl.

8. Abychom ve všem, co pokládáme za správné, i ve svém "bláznovství pro Krista", byli úspěšní, musíme především kultivovat sami sebe. Celý život se zajímat, vzdělávat, nezakrnět, užívat zdravý rozum, být odpovědní. Nezanedbávat, co máme konat! Tím budeme automaticky kultivovat občanskou společnost a koneckonců i ony proklínané politické strany. Pokud se nebudeme ptát, proč máme nejdražší veřejné zakázky na světě, budou zkorumpovaní novodobí vladaři tahat peníze z našich kapes dál.

9. Nedělat nic znamená přenechat prostředí, v němž žijeme, lichvářům, obchodníkům s lidskými slabostmi a podvodníkům, krátce a obecně: silám zla. Naším problémem je možná, zejména ve složitých otázkách, nedostatek znalostí a bezděčná nevědomost, ale daleko pravděpodobněji nečinnost. Ani jedno nás neomlouvá!!! Kdybychom svou aktivitou odstranili všechno, za co si můžeme sami, cítili bychom se podstatně lépe a muselo by to být na prostředí, v němž žijeme, vidět. Pusťme se do toho. Pryč se vším, za co si můžeme sami!

Pavel Jajtner, Na Losím gruntě, 14. května 2010.