Komentář: Rusko a Kavkaz před olympijskými hrami v Soči

Soudný člověk se vlastně nepřestává divit, že Mezinárodní olympijský výbor schválil konání zimních olympijských her 2014 právě v Soči, ve výbušné kavkazské oblasti. Připomeňme si animozitu tamních národů a etnických skupin vůči Rusku, která trvá už nějakých 200 let, od té doby, co si Moskva svými výboji tuto oblast podrobila. Po rozpadu Sovětského svazu začaly i kavkazské národy usilovat o nezávislost, ale marně; mezi Ruskem a Čečenci došlo ke dvěma krvavým válkám a podle zdrojů Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda se v Čečensku stále bojuje, i když na bázi partyzánské války. Podle instituce Freedom House je dnes situace lidských práv v Rusku, a zejména na Kavkaze, nejhorší od rozpadu sovětského impéria.

Jak řekla jedna z členek ruského protestního hnutí, Naděžda Tolokoniková po svém nedávném propuštění z vězení, účast na olympijských hrách v Rusku znamená přijetí vnitřní politické situace v Rusku, a směru, který nastoupil prezident Vladimír Putin, který má na olympiádě zájem největší.

Podle řady západních médií využívá Putin olympijské hry v Soči, které budou zřejmě nejdražší v dějinách, k upevnění své pozice doma, ale především k vylepšení pověsti svého režimu v zahraničí. Proto také nechal před zahájením her propustit z vězení několik aktivistů za lidská práva a jiné politické vězně. Kolem toho se nadělalo hodně mediálního hluku; už méně si svět všímá šikanování obhájců lidských práv a životního prostředí především na Kavkaze, pod záminkou bezpečnostních opatření, odůvodňovaných především teroristickými akcemi ve Volgogradu a celkovou eskalací etnicky a nábožensky motivovaného násilí na Kavkaze.

O tom, že se Kreml snaží za každou cenu umlčet své kritiky, ať už se to týká olympijských her či celkové situace na Kavkaze a v Rusku, svědčí i jeho utahování šroubů v oblasti médií. Patří k tomu v poslední době například upevňování státní kontroly nad elektronickými médii, znemožnění západní rozhlasové stanici Svobodná Evropa/Svoboda vysílat do Ruska prostřednictvím pronajatých rozhlasových vln v tamních oblastech, snahu omezit svobodu informací i na internetu, a konečně nejnověji vypovězení spolupracovníka této stanice, renomovaného amerického novináře Davida Settera, známého kritika Putinova režimu. Satter proslul zejména svou knihou „Tma za svítání, vzestup ruského zločineckého státu“. Podle mezinárodní organizace Reportéři bez hranic je toto porušení svobody informací velmi špatným signálem pro mezinárodní média krátce před zahájením olympiády v Soči.

Podle amerického deníku Wall Street Journal se ruský režim obává, že novináři upozorní západní svět jak na tak zvané Potěmkinovy vesnice v Soči, tak na různé slabiny režimu: korupci, hospodářskou nejistotu a porušování lidských práv. Kreml se zvláště obává investigativní žurnalistiky, která se snaží odhalit pravdu o různých temných aktivitách.  A nepřeje si také, aby vyšla najevo, jak pro zahraniční tak pro domácí veřejnost, pravda o porušování lidských práv a ochrany životního prostředí v souvislosti se stavbami olympijských zařízení, která mají přednost před potřebami místních obyvatel.

Podle vyjádření Jane Buchananové z mezinárodní organizace za lidská práva Human Rights Watch má sice ruská vláda povinnost zajistit bezpečnost olympijských her, nesmí toho však využívat jako záminky k šikanování, zastrašování a umlčování svých kritiků.

Nemohu však zakončit tento článek aniž bych uvedla i kritiku Jane Buchananové z Human Right Watch na adresu Mezinárodního olympijského výboru za jeho nečinnost ve věci ruského umlčování kritiky. Olympijská charta jasně požaduje, aby olympijské hnutí podporovalo lidskou důstojnost, říká Buchananová a dodává, že hry v Soči se místo toho budou konat v ovzduší strachu a zastrašování.

Olga Kopecká - Valeská