Komentář Pavla Fischera: O novinářích

3. února 2018 Komentář týdne Autor: Filip Breindl

První únorový komentář připravil Pavel Fischer, někdejší český velvyslanec ve Francii a kandidát v uplynulých prezidentských volbách. Zamýšlí se nad úlohou novinářů v demokratické společnosti. Komentář uslyšíte v sobotu 3. února v 7.30 a v 18.30 hodin. Reprízu uvedme v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.

Novinář má velkou moc. Jsou dokonce lidé, kteří z nich mají velkou obavu. Dovolte mi uvést patero myšlenek o novinářích a zakončit to jednou žhavou aktualitou. 
 
Nejprve Napoleon Bonaparte. Ten o novinářích prohlásil, že má ze tří výtisků novin větší obavu, než ze statisíce bajonetů. Pro slavného francouzského stratéga bylo jednodušší postavit se vojenské přesile, než čelit nepříjemným komentářům. 
 
Zaujal mě i britský spisovatel George Bernard Shaw. Pro něj byl novinář člověk, který nedokáže dělat rozdíl mezi nehodou jízdního kola a zhroucením celé civilizace. 
 
O neúplatnosti novinářů se toho také lecccos napovídá. Například: Proč byste si měli kupovat noviny, když si rovnou můžete kupovat novináře? Těmito poněkud přezíravými slovy mluvil o novinářích Bernard Tapie, politik, který ve Francii neslavně proslul rozsáhlou korupcí, tedy poněkud svérázným pojetím politiky. 
 
Milan Kundera ve svém románu Nesmrtelnost píše: moc novinářů se nezakládá na právu položit nějakou otázku, ale na tom vyžadovat odpověď. Kundera tím naznačuje, že právě neústupnost novináře při práci je skutečnou značkou kvality.    
 
A nakonec - jaký je vlastně vztah mezi novinami a svobodou? Čím méně mají nějaké noviny předplatitelů, tím svobodněji píšou. To alespoň napsal francouzský filosof 20. století Guy Hocquenghem.
 
Nyní vážně. Novináři bývají označováni za hlídací psy demokracie. Nemůžeme po nich chtít, aby si nasazovali náhubek dřív, než mohou zaštěkat, aby upozornili na chování, které zasluhuje pozornost. Na sdělovací prostředky musíme klást ty nejvyšší nároky řemeslné poctivosti. Ale výměnou za to jim musíme zaručit redakční svobodu. To musí platit především u médií veřejné služby jako jsou Český rozhlas a Česká televize nebo ČTK. 
 
Proč o tom dnes mluvit? V Českém rozhlase se rozhořel spor. Na jedné straně stojí novinář Janek Kroupa, na druhé ředitel rozhlasu René Zavoral. Panu řediteli se nelíbí Kroupovy reportáže o firmě Agrofert spjaté s předsedou vlády Andrejem Babišem: jsou prý neobjektivní. Kroupovu práci však hájí mnozí jeho kolegové, kteří nyní vystoupili na obranu svobody slova v Českém rozhlase.
 
Tento spor je možná starý jako novinařina sama. Ale jeho výsledek může mít dopad na každého z nás. Možná se v něm totiž rozhoduje i o budoucnosti demokracie celé naší společnosti.
 
Pro Radio Progas Pavel Fischer.
Komentář týdne vysílaný 3. února 2018

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony