Komentář Ivana Gabala: Vláda, která nevyhovuje nikomu

Komentář Ivana Gabala: Vláda, která nevyhovuje nikomu

Pořad v souvislostech


Vláda národní nedohody
Budeme vysílat

Vstupujeme do 30. roku svobody
Vstupujeme do 30. roku svobody
Vstupujeme do 30. roku svobody
Vysílali jsme


Svoboda

Svoboda

Svoboda
Audioarchiv
17. června 2018 Komentář týdne Autor: Filip Breindl

K formování druhé vlády Andreje Babiše připravil Komentář týdne sociolog, bezpečnostní expert a bývalý poslanec Ivan Gabal. Vysíláme v sobotu 16. června 2018 v 7.30 a 18.20, opakujeme v neděli v 1.45 a v pondělí od 10 hodin.

Průvodním znakem nastupující vlády je, že asi nevyhovuje nikomu. Možná ani Andreji Babišovi samotnému.

29 let po komunismu se demokraticky zvolená vláda má opírat o komunisty aby získala ústavně předepsanou důvěru v poslanecké sněmovně? Komunisté přitom mají za sebou nejhorší volební výsledek demokratické historie, nikdo je jako vítěznou natož vládní stranu nevolil. Sociální demokraté dostali také volební výprask za mnohé prohřešky a zaslouženě.

Vítězně z voleb vyšel Andrej Babiš, po dost divoké a problematické volební kampani, a skoro se chce říct , že možná nezaslouženě. Ani po 8 měsících od voleb totiž stále ještě nesestavil vládu.

Kdybychom hledali přívlastek pro novou vládu, mohla by se tedy jmenovat vláda národní nedohody. Nikdo s nikým se dohodnout nechtěl. Nedohoda jako konstitutivní princip české politiky stojí u kořene toho, jak rozbitá a fragmentovaná je poslanecká sněmovna, a naopak jak silný je výsledek hnutí ANO a Andreje Babiše s 1.500.113 hlasy, 30% a 78 poslanci. Babiš sice v roztříštěné české scéně dominuje, ale o moc dále se vývoj nedostal.

V roce 1990 jsme akceptovali, a po mém soudu správně, poměrný volební systém, který reprezentuje různé společenské vrstvy ve sněmovně nejlépe. Není většinový, vítěz ji musí skládat z různých stran. A koalice musí vyjadřovat určitou hodnotovou a politickou shodu nebo spřízněnost uvnitř české společnosti.

Ve většinovém systému by měl Andrej Babiš naprostou převahu a vládu zcela ve svých rukou. S ohledem na jeho problémy z minulosti i nedávné přítomnosti by to znamenalo monopol moci v rukou politika v problémech. V poměrném systému monopol nemá a nemůže mít, musí se o moc dělit, a to poměrem sil v poslanecké sněmovně.

Otázka je s kým a jak se má dělit? Odpověď je, s kým se dokáže dohodnout a kdo je ochoten dohodnout se s ním. A v tom je zřejmě problém.

Přezdívaný AB se dokáže dohodnout jen s komunisty, s Okamurovou partou a s čssd, což ještě není jisté, a také s Milošem Zemanem, který mu jde na ruku, protože mu AB nedvojznačně pomohl ke zvolení. U dalších stran je to tak, že se nechtějí domluvit a nechtějí vládnout s AB, za jeho minulost, za jeho současné obvinění, i možné budoucí odsouzení.

I tuto pozici lze pochopit. Nicméně, pak jsme v bezvýchodné situaci, která tlačí k moci komunisty. A jsme-li v takové situaci, je to slabina poměrného systému nebo jeho přednost? Podle mne je to jeho přednost, protože se brání kloubení hodnotově nepřirozené koalice, kterou voliči inkriminovaných subjektů nechtějí.

Jediným náznakem možné shody by byla „národní“ koalice, kdyby komunisté nekolaborovali s Kremlem, Babiš nebyl původem Slovák, který je na nacionalismus viditelně opatrný, a čssd neví zda je více národní nebo evropská.

Oněch 1,5 milionů lidí, kteří volili hnutí ANO, sice mohlo předvídat jak to asi může dopadnout, pokud bude vládu sestavovat Andrej Babiš, ale zřejmě nikoho dalšího vhodného kandidáta pro svou volbu neviděli.

Voliči tzv. demokratických stran tlačili své politiky před volbami do kategorických vyjádření, že s Babišem, trestně stíhaným, do koalice nepůjdou. A tak nešli.

Ze své zkušenosti z poslanecké sněmovny v minulém období jsem nabyl přesvědčení, že politika začíná tam, kde končí názorová shoda. Nelze ji dělat jen se „svými“. Politika je o překonávání názorových a stranických rozdílů. U nás se ale politické strany chovaly vždy tak, že se uzavíraly názorově jen „mezi svými“, vzájemně se okopávaly, až ztratily schopnost dělat skutečnou politiku přes stranické linie a umí si zejména nadávat.

Když chcete spolupracovat s názorově „odlišnými“ , musíte umět být přísný na své vlastní. A opět, moje zkušenost je, že takto si koaliční poslanec ustelete dost nepohodlně, za překračování hranic vás nikdo neocení. Naopak. Na tento druh politiky nejsou zvyklí ani čeští voliči. Proto se také prakticky politika za hranicí vlastního názoru neuchytila. Asi jsme se prostě ideově zpovykali, jak by řekla pražská primátorka.

Koaličně spolupracovat s Andrejem Babišem je tvrdá disciplína. Musíte mít velmi jasno, co chcete dosáhnout, jít za tím důrazně, umět se prosadit, vydržet bodyčeky, blokování ve hře, přebírání tempa i forechecking proti vám, bezohlednou veřejnou komunikaci, nerespektování partnerů a ignorování věcí, které se mu nehodí, a přebírání věcí, které se mu hodí.

Babiš je vždy více soupeř než koaliční partner. Navíc je zvyklý velet, nikoli vyjednávat, což si nemůžete nechat líbit. A přivádí zpravidla s sebou lidi, kteří se vzájemně chovají hůře než cizí. Viz příklad současné ministryně obrany, která v zájmu udržení svého ministerského postu neváhá diskreditovat svého předchůdce a spolustraníka a klidně obětuje i zájmy obranyschopnosti země a spojenců.

Spolupráce s hnutím Ano není procházka růžovým sadem, je to výpad džunglí z kterého se nemusíte vrátit. Pokud se nenašel silný demokratický integrovaný blok, který by vydržel takovou spolupráci, navzdory všem babišovým hříchům, logicky přišli komunisté, pro které je hřích a porušování pravidel bez loajality principem existence.

Pokud nechceme současnou vládu nedohody, pak bychom si měli jasně říci o předčasné volby a donutit demokratické a hodnotově orientované strany spolupracovat, nebo zmizí. Myslíte, že to dokáží, nebo jsou také a vzájemně součástí národní nedohody? Uvidíme. Naštěstí ještě máme senát jako protiváhu sněmovny. A potřebujeme silný senát.

Děkuji vám za pozornost.

Ivan Gabal

pro Radio Proglas, červen 2018

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony