Finančí aspekty aféry okolo sexuálního zneužívání v církvi
Případy sexuálního zneužívání mladistvých kněžími přitahují pozornost světové veřejnosti. Vatikánský tiskový mluvčí Federico Lombardi v rozhovoru pro italský deník La Stampa poukázal na to, že média, která získávají informace zejména od advokátů, obšírně informují o těch nejkontroverznějších případech bez hlubšího a podrobnějšího chápání problému, pouze ve snaze o vytvoření senzace. Finančním aspektům skandálů se v Komentáři týdne věnuje Michaela Freiová. Naladíte v sobotu 10. dubna 2010 v předpremiéře v 7.30, premiéru vysíláme v 18.30, reprízy pak v neděli 11. dubna 2010 v 1.45 a v pondělí v 10.00.
Skandál okolo zneužívání dospívajících se přenesl z Ameriky do Evropy. Přesto neuškodí podívat se jeden jeho aspekt, o kterém zejména evropští novináři moc nepíší.
V roce 2002 vypukl v USA skandál okolo zneužívání mládeže kněžími. Rok poté vyšly v prestižním finančním měsíčníku Forbes tři články věnované finančním aspektům celé aféry. Autor Daniel Lyons píše, že finanční dimenze sexuálních obvinění jsou obrovské. Uznává, že některá – především raná – obvinění byla oprávněná. Pozdější obvinění však byla postavena na teorii potlačených, později vybavených vzpomínek. Ta považuje Lyons za falešná. Vedla však k tomu, že je dnes katolická církev doslova démonizována.
Tato pozdější obvinění nevznikla spontánně. Byla povzbuzena právníky, kteří zde viděli možnost obohacení, podobně jako tomu bylo při aférách s asbestem, tabákem, olovnatými nátěry a podobně. V USA totiž platila zásada časového limitu, do kdy bylo možné oznámit zneužití. Ale morální panika, která vznikla ve vztahu ke katolickým kněžím, přiměla některé státy Unie toto časové omezení zrušit. To postihlo nejen katolickou církev, ale i další instituce.
Lyons cituje děkana právnické fakulty University svatého Tomáše v Minneapolis, Patrika Schiltze, podle něhož vlně obvinění katolických duchovních předcházela asi desetiletá kampaň. "Je v tom strategie," tvrdí Schiltz. Prvním krokem je negativní publicita a oslabení věrohodnosti Církve. Druhým krokem je využití této publicity pro legislativní změny. Třetím krokem je pak inkasování peněz. "Zneklidňuje mě možnost, kdy dospělý, který před 30 lety ministroval a jehož pak život zklamal, má náhle v kapse úspěšný los," cituje Lyons Schiltze.
Lyons uvádí řadu konkrétních případů. Obecně jde o to, že vznikla řada skupin, jež chtějí nejen hájit, ale i aktivně vyhledávat oběti. Některé z nich pracují ve velkém měřítku a mají řadu placených zaměstnanců. Na to samozřejmě potřebují peníze a ty formou daru dostávají od konkrétních právnických kanceláří. Tyto kanceláře pak zastupují oběti vyhledané příslušnou skupinou. Tak např. SNAP (Síť lidí zneužitých katolickými kněžími) dostala 20.000 dolarů od kalifornského právníka Laurence E. Drovina. Ten v roce 2003 reprezentoval 320 žalobců. Právník Jeffrey Anderson z minnesotského St. Paul dal v témž roce uvedené organizaci 30.000 dolarů. Tato organizace dostala v roce 2003 na darech 140.000 dolarů, z čehož 52.000 použila na mzdy zaměstnanců.
Organizace Linkup dostala od oregonského právníka Michaela S. Moreyho 100.000 dolarů. 50.000 dolarů dostala od právníka Josepha Kiesta z Illinois. Přitom náhrady se počítají v milionech dolarů a právník z nich dostane polovinu.
V roce 2002 nastala doslova exploze obvinění ze sexuálního zneužití, na níž právnické kanceláře vydělaly miliardy. "Je to velký byznys," přiznává právník Roderick MacLeish, který v roce 2003 zastupoval 240 žalobců v diecézi Boston.
Ideologické nadšení a chtivost peněz se přitom soustřeďuje především na církve, zvláště katolickou – což jsou globální instituce. Touto cestou se "sekularistický hon na čarodějnice" rozšíří i do dalších zemí, předpovídá Lyons v roce 2003. A stalo se.
