Pákistánští křesťané se po bin-Ládinově smrti bojí pomsty

"Samotný ten mediální způsob komentářů okolo té smrti je poměrně nešťastný, nejenom s ohledem na to, jak může působit na tradiční islámské společnosti, ale i obecně. Ano, muslim má být pohřben do 24 hodin, ale myslím, že v tomto konkrétním případě zde bude chybět jasné potvrzení o identifikaci toho těla ze strany nezávislé islámské instituce. Osobně se domnívám, že přes všechny snahy, aby nevzniklo určité poutní místo – tedy hrob Usámy bin-Ládina – tahle smrt bude přesto v určitých kruzích chápána jako smrt mučedníka," komentoval Klapetek způsob, jakým Spojené státy prostřednictvím mimořádného projevu prezidenta Baracka Obamy oznámily bin-Ládinovu smrt a pozdější informaci o svržení jeho těla do moře se zdůvodněním, aby se vyhovělo muslimským zvyklostem.

Ze strany různých radikálních islamistických skupin zazněly výzvy k pomstě západu za bin-Ládinovu smrt. "Jsme nejbližším cílem, když nemohou zaútočit přímo na Ameriku," uvedl emeritní katolický arcibiskup z pákistánského Lahore Lawrence Saldanha v rozhovoru pro asijskou katolickou agenturu UCANews. Ta informovala také o indických křesťanech, kteří pořádají modlitební shromáždění za to, aby bin-Ládinova smrt nevedla k násilným aktům pomsty. Arcibiskup Saldanha řekl, že křesťané po americké akci doufají v oslabení islámského radikalismu, především bin-Ládinovy organizace Al-Kajda v Pákistánu. "Za zneužívání náboženství k šíření nenávisti a za smrt mnoha lidí se (bin-Ládin) bude muset zodpovídat před Bohem," uvedl vatikánský mluvčí, P. Federico Lombardi s tím, že si přeje, aby událost nevedla k dalším projevům nenávisti. Podotkl také, že křesťané se neradují ze smrti, tu vnímají jako připomínku "odpovědnosti jednoho každého před Bohem a lidmi."

Podle Martina Klapetka je třeba při úvahách, jak smrt Usámy bin-Ládina poznamená celý muslimský svět, vnímat událost v kontextu politických a společenských změn, k nimž dochází v Egyptě, Tunisku, Jemenu, Sýrii a dalších zemích s většinou obyvatelstva, které se hlásí k islámu. Usáma bin-Ládin ztělesňoval protiamerický postoj, který řada muslimů sdílí, zároveň však také pro mnoho z nich nebyl přijatelný extrémním pojetím ultrakonzervativního islámu: "On nebyl náboženskou autoritou, tu mají jiní lidé, kteří jsou spřízněni se strukturou Al-Kajdy, nemusí být uvnitř toho systému. Pro celou řadu muslimů je Usáma bin-Ládin výsledkem určitého konzervativního a řekněme extrémního pojetí islámu v podobě hnutí vahábíja, které hledá kořeny v současné Saúdské Arábii, a také ve velice strohém, právním islámu," uvedl Martin Klapetek.

zdroje: ČTK, Kathpress