Mariánští ctitelé putovali Prahou za obnovení Mariánského sloupu

Průvod s gotickým obrazem Madony putoval mezi jednotlivými pražskými kostely, kde se při zastávkách konaly pobožnosti a modlitby k panně Marii. „Tato pouť se koná v souvislosti s výročím ukončení druhé světové války. Připomíná nám to podobnost s ukončením 30leté války. Obraz Panny Marie Rynecké tehdy Pražané ctili a vyprošovali si milost ukončení těch bojů, a zároveň děkovali za ukončení tohoto období válečných hrůz. Tak si chceme v tom duchu, stejným způsobem, připomenout tu víru a prozíravost našich předků, kteří si pod ochranou panny Marie vyprošovali vítězství a mír,“ přiblížil význam pouti duchovní průvodce účastníků pater Jiří Koníček.

Účastníci pouti také prosili za obnovu Mariánského sloupu, který byl po 30leté válce vybudován na Staroměstském náměstí a ukrýval právě obraz Panny Marie Rynecké, nazývaný též druhé Palladium. „Deskový gotický obrázek měl umístěn na svém domě na rohu Staroměstského rynku a Železné ulice brusič drahých kamenů Miseroni. Věřící Pražané se kolem něj shromažďovali a vyprošovali si milost. A když došlo k ukončení bojů a vítězství, dali slib, že na památku postaví Mariánský sloup a do něj uloží ten obraz Panny Marie Rynecké,“ vysvětlil otec Koníček. V roce 1918 ale sloup padl a v současné době se objevují snahy o jeho opětovné postavení.

Pražská koalice je v názoru na obnovu Mariánského sloupu nejednotná. Vedení hlavního města nepodpořilo návrh radního pro kulturu Jana Wolfa na provedení průzkumu, který je poslední podmínkou pro stavební povolení. Jednotná v této otázce není ani veřejnost. Odpůrci sloup považují za symbol pobělohorské doby a násilné rekatolizace země. Zastánci naopak argumentují vysokou uměleckou hodnotou sloupu a vzhledem k pomníku mistra Jana Husa také symbolikou smíření.