Glosa arcibiskupa Graubnera: Církevní sněm a věřící laici

26. února 2016 Komentář týdne, Události Autor: Filip Breindl

Ke kritice, že katolická církev v Česku údajně nenavázala na svůj plenární sněm konaný v minulých dvou desetiletích, se ve své pravidelné glose pro posluchače Radia Proglas vyjádřil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Uvažuje také o různých oblastech církevního života, ve kterých svůj apoštolát realizují věřící laici.

Glosu vysíláme v sobotu 27. února 2016 v 7.30 a 18.20, opakujeme v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin, zde uveřejňujeme text v plném znění:

"V Katolickém týdeníku se nedávno ozval čtenář, který má dojem, že jsme vůbec nevyužili Plenární sněm katolické církve v České republice. Kolik to bylo tehdy práce a aktivity, kolik se zapojilo laiků! Sněm prý skončil bez slíbeného pokračování v diecézích. Občas dostávám podobně laděné dopisy. Někdy dokonce se smutkem z toho, že prý biskupové sněm odpískali.
 
Sněm jsme neodpískali, ale snažíme se ho naplňovat a rozvíjet, i když o něm příliš nemluvíme. Sněmovní diskuse skončila, odhlasovaly se závěry a teď je třeba pracovat. To se ovšem děje na místní úrovni, jak bylo taky usneseno.  Jednotlivé diecéze to řeší svým způsobem. Nechci mluvit za jiné diecéze, ale zmíním aspoň Plzeň, která udělala velkou reorganizaci diecéze, když sloučila většinu farností, a rozvinula celodiecézní diskusi na téma budoucnosti místní církve, zvláště v oblasti předávání víry a hospodářského zabezpečení. Nebo Prahu s velkou akcí evangelizace. Něco víc mohu sdělit o Arcidiecézi olomoucké, kterou znám nejlíp. Vím, že zdaleka se nedaří naplňovat všechno, přiznávám, že jsem taky čekal víc, ale přeci musím uznat, řada věcí se daří. Laiků aktivně zapojených do života církve není málo, i když by jich mělo být víc.
 
Například v posledních 10 letech jsem osobně několikrát navštívil všech 21 děkanátů, kde jsem se setkal s farními radami. Poprvé jsem přednesl svou vizi farnosti. Za rok jsem objížděl znovu a poslouchal prezentace života farností. Některé byly nádherné co do obsahu i zpracování. Pak jsme udělali určitou strukturální reformu v děkanátech, kde přibylo několik pracovníků. V každém děkanátu je nyní nejen technik a účetní, ale každý děkanát má pobočku rodinného centra s jedním pracovníkem určeným pro rodinnou pastoraci, má jednoho pastoračního asistenta pro charitu, který taky odpovídá za budování sítě dobrovolníků ve farnostech. Pro každou nemocnici je nemocniční kaplan- většinou laik. Proto jsem znovu objel děkanáty a farním radám představil fungování děkanátu. Vždy byla dlouhá diskuse. Jednou jsem objel diecézi kvůli ekonomickým radám, kdy jsme probírali restituce a změny ve financování. Pak jsem vizitoval všechny děkany a velkou pozornost věnoval laickým spolupracovníkům děkana. Nedávno dostali děkani za úkol uspořádat setkání farních rad svých děkanátů pod jejich vedením se zvláštním zaměřením na budování sítě dobrovolníků, která usnadní a zintenzivní konání skutků milosrdenství tělesného i duchovního, k nimž vyzývá papež František.
 
S evangelizací nemohu být spokojený, protože lidí v kostelích nepřibývá, ale musím uznat, že nadějné aktivity rostou. Už dvakrát jsme měli široké setkání na téma evangelizační farní buňky za účasti italského zakladatele tohoto díla. V několika farnostech se opravdu začalo. Měli jsme kurz o kurzech Alfa, které proběhly v několika farnostech a někde už i vícekrát.
 
A aktivity ven? Na několika místech se dělá pro veřejnost dětský den jako Pohádkový les, či Z pohádky do českých dějin, nebo Čeští světci a podobně. Na některých bývá až tisíc účastníků. Poutě hasičů a myslivců jsou velmi otevřenou aktivitou. Samo ústředí hasičů tvrdí, že neexistuje větší hasičská akce v republice, než Hasičská pouť na Hostýně, na níž navazují desítky dalších. Všude to závisí na aktivitě věřících laiků, s nimiž přijdou i mnozí, co do kostela nechodí. Co Dny lidí dobré vůle na Velehradě s účastí tisíců věřících i nevěřících? Nebo Tříkrálová sbírka s víc než sedmdesáti tisíci koledníků v republice? Mnozí koledníci nejsou věřící, ale snaží se na akci připravit, něco se dovědět o tradici, ale i Charitě a samotné církvi. Ba co víc, mají příležitost církev přímo zažívat.
 
Charita sama má v České republice přes 7 tisíc pracovníků. Na přání papeže Františka má ve všech jednotkách Charit letos v postní době proběhnout duchovní den věnovaný Milosrdenství. Zdaleka ne všichni pracovníci jsou věřící, ale dostávají příležitost poznat církev, ba samotného Boha, když se podílejí na církevním díle lásky. V naší diecézi se nabízejí věřícím pracovníkům Charity duchovní cvičení a hledajícím duchovní soustředění. Někteří z nich došli i ke křtu. V jiných diecézích to bude asi podobné.
 
A církevní školy? Katolických je v republice bez teologických fakult 140 s více jak 16 tisíci žáků a studentů a dvacet středisek volného času s téměř 12 tisíci dětí. Naše školy se řadí na stupnicích kvality hodně vysoko, protože nejen vzdělávají, ale taky vychovávají.  Skvělý úkol laiků v církvi, která slouží celé společnosti! A k tomu by bylo třeba přičíst Rádio Proglas a Televizi Noe, které sleduje i mnoho nevěřících. Nebo řadu časopisů a řadu spolků.
 
Vím o spoustě nedostatků a problémů. Ale když jen tak trochu přemítám nad některými akcemi a čísly, cítím vděčnost, radost a naději. Není to důvod ke spánku na vavřínech, ale plenární sněm opravdu nebyl zbytečný. Byl dobrým impulzem. Nevyřešil všechno, ale nese požehnané plody.  A život nás učí počítat s tím, že nejsou stále žně či plnost květů. Důležitý je čas zasévání v naději a pak čas trpělivosti s vytrvalostí.
 
Nesmíme ovšem přehlédnout, že hlavním posláním laiků je křesťanský život v rodinách a výchova dětí. V kostelích nás nepřibývá, protože se rodí málo dětí. Vymírající Evropa s nestabilními rodinami potřebuje první pomoc jako umírající pacient v agónii. Potřebuje objevit smysl života a schopnost žít pro druhé, milovat i za cenu oběti a přijmout vnitřní řád, aby nepropadla rozkladu bezuzdnosti. Kdo jiný jí může ukázat spolehlivou cestu ke štěstí či krásné lásce chráněné úctou a věrností, než ti, kdo s evangelistou tvrdí, že poznali lásku a uvěřili v ni? V tom vidím hlavní a nenahraditelnou roli křesťanských laiků."

arcibiskup Jan Graubner pro Radio Proglas

únor 2016

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony