Za misionáři do Guyany a Surinamu
V pondělí 22. 3. 2010 odjíždí na patnáctidenní misijní a dokumentační cestu do Jižní Ameriky tříčlenná výprava z ČR. Národní ředitel Papežských misijních děl, P. Jiří Šlégr, k ní pozval stejně jako v minulých dvou letech redaktora Proglasu Filipa Breindla a nově kameramana a filmového dokumentaristu Martina Rýznara.
Málo známé jihoamerické státy Guyana a Surinam (leží nad rovníkem, na severním pobřeží kontintentu v sousedství Venezuely, Brazílie a Francouzské Guyany) naváží na cíle z předchozích let: Bangladéš, Ugandu, Malawi, Zambii, Papuu-Novou Guineu a další. Všechny tyto země v minulosti P. Šlégr navštívil a s sebou bral i dokumentaristy, kteří zaznamenávali, jak tam misionáři i s pomocí českých dárců provozují školy, nemocnice či kněžské semináře, stavějí kostely a kaple a podobně. Po návratu do vlasti pak vznikají misijní kalendáře, filmové dokumenty, rozhlasový cyklus Čtení na pokračování a další materiály, které chtějí mezi věřícími v Česku povzbudit zájem o misie a také vytvořit společenství mezi katolickou komunitou v ČR a vzdálenou misijní oblastí. "Jedeme se s těmi lidmi modlit, jedeme se na ně podívat jako křesťané, jako lidé, kteří je mají rádi,"
říká P. Šlégr.
Guyana (kdysi v britském držení) a Surinam (do roku 1975 nizozemský) patří mezi země s velice rozličným obyvatelstvem, které odráží koloniální minulost: žije zde početná komunita potomků osvobozených černošských otroků (tzv. Maroonů), někdejší pracovní síly z Indie či Jávy, původní indiánští obyvatelé, míšenci a další. Populace obou států dohromady však činí kolem pouhého jednoho miliónu lidí, kteří zpravidla bydlí v pásu podél atlantského pobřeží, rozsáhlá pralesní území jsou velmi řídce osídlená. Katolíci tvoří minoritu, biskupství je pouze v hlavních městech obou zemí (Georgetownu a Paramaribu), církevní správa zde ale má tradici už z první poloviny 19. století a v Surinamu z té doby uctívají jako blahoslaveného holandského misionáře Petera Donderse. Jedná se o oblasti s výskytem malárie, žluté zimnice a dalších nemocí, proti kterým se cestovatelé musejí chránit očkováním a dalšími prostředky. Oba státy mají mnoho přírodních krás (např. vodopády Kaieteur v Guyaně, pláže s výskytem mořských želv, místa k pozorování exotických ptačích druhů), pro větší rozvoj turistického ruchu ale chybí rozsáhlejší infrastruktura a propagace.
Česká výprava záměrně do misijních oblastí vyráží v období Květné neděle, Svatého týdne a Velikonoc (měla by se tím také potkat s obdobím nižšího výskytu dešťů). "To je i pro mě obohacením jako pro kněze. Budeme moci nahlédnout do tajemství Vzkříšení, jakým způsobem lidé na opačném konci světa toto uchopují, jak je oslovuje vzkříšený Kristus a jaké tam mají zvyky,"
podotýká k tomu P. Šlégr a připomíná, že dokumentační tým zaznamená na filmový materiál průběh např. velkopátečních obřadů i pro diváky v Česku. "O modlitbu, o blízkost v tomto směru moc prosíme a děkujeme za ni," vzkazuje jménem celé výpravy P. Šlégr. Během pobytu se také pokusíme o zpravodajské vstupy do živého vysílání Proglasu, návrat je plánován na středu 7. dubna 2010.
O cestě do Guyany a Surinamu vysílá Proglas v sobotu 20. března 2010 od 17 hodin půlhodinový pořad, později ho najdete v našem audioarchivu. Ve fotogalerii si připomeňte loňskou výpravu do Zambie.

