Úřady evropských zemí dokumentující totality budou více spolupracovat
Dohodu o spolupráci v úterý v Berlíně podepsali šéfové úřadů, které v sedmi postkomunistických zemích (Německu, Česku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku) dokumentují někdejší státní bezpečnost a většinou také zajišťují přístup veřejnosti k dochovaným písemnostem - za Česko 
první náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Lehký (666.0 KB), za Slovensko šéf Ústavu paměti národa Ivan Petranský. Lehký zdůraznil, že "pokud chceme odhalit celou pravdu, neobejdeme se bez mezinárodní spolupráce, neboť cíle komunismu byly globální".
Z iniciativy německé vládní pověřenkyně pro spisy Stasi Marianne Birthlerové vznikla Evropská síť státních úřadů pověřených spisy tajných policií, tedy platforma pro spolupráci a pravidelné setkávání pracovníků úřadů, kam budou podle Lehkého zváni i historici a pedagogové.
Na základě rotačního principu bude konferenci hostit pokaždé jiná země. Příští rok by se mohla konat v Berlíně, řekla v německé metropoli Birthlerová. Neformální spolupráce mezi jednotlivými úřady už existuje, ale podle Lehkého šlo spíše o náhodná setkání. Nyní má být spolupráce systematická a proces výměny informací formalizovaný.
Nejdříve má vzniknout expertní skupina, která bude určovat priority. Těmi by podle Lehkého mohla být například otázka digitalizace materiálů a vytváření databází, což by umožnilo dosáhnout "stejného základního standardu při vyrovnávání se s komunistickou minulostí". Podle Petranského však možná instituce budou pořádat i společné výstavy. Zúčastněné ústavy mají mít navzájem přístup ke svým dokumentům a předpokládá se obsáhlejší studium činností bývalých tajných policií na základě srovnávání vědeckých poznatků. "Znovusjednocená, svobodná Evropa je nemyslitelná bez vědomí jejích mnohotvárných a rozporuplných dějin. V nich zaujímá důležité místo historie zemí, jež tehdy byly pod komunistickou nadvládou," řekla šéfka německého úřadu.
Birthlerová i Lehký podtrhli, že práce jejich úřadů vyplývá hlavně ze zodpovědnosti vůči obětem komunismu, podle zástupce českého ústavu hlavně vůči těm, kteří nepřežili. "Rozšiřování EU na Východ vyžaduje rozšiřování paměti na Západ," prohlásila Birthlerová.
Po zhroucení komunistických diktatur byly ve zmíněných sedmi zemích založeny státní instituce, jež byly pověřeny dokumentací činnosti bývalých tajných policií a dalších represivních orgánů. Zároveň většinou zajišťují přístup veřejnosti k dochovaným písemným materiálům.
Komunistickou minulostí se v Česku zabývá také Úřad dokumentace vyšetřování zločinů komunismu, jenž je součástí kriminální policie a specializuje se na odhalování a stíhání trestných činů z období 1948 až 1989. ÚSTR však přebral archivní materiály všech represivních složek komunistického režimu, tedy nejen StB, ale také pohraniční stráže, věznic, zpravodajských služeb i ministerstev vnitra a obrany. Instituce vznikla před necelým rokem a její zrod provázely spory a obvinění z možné politizace dějin; v jejím čele stojí Pavel Žáček.
Německý Úřad zmocněnkyně spolkové vlády pro podklady státní bezpečnosti NDR, známý spíš pod zkráceným názvem jako Birthlerové (dříve Gauckův) úřad, spravuje dokumentaci někdejšího ministerstva státní bezpečnosti (Stasi). Do akt mohou nahlížet nejen oběti; kopie si mohou vyžádat také novináři a vědci. Birthlerová vede úřad od roku 2000.
Zdroj: ČTK
