U světců mě oslovilo spojení inteligence a lásky k Bohu i lidem, svěřila se plzeňská teoložka
Papež František poprvé po dvou a půl letech předsedá kanonizačnímu obřadu na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Při slavnostní bohoslužbě bude svatořečen francouzský kněz, trapistický mnich a poustevník Charles de Foucauld (1858-1916) a s ním devět dalších zakladatelů řeholních řádů nebo mučedníků. Konání těchto slavností, které obvykle přitahují do Říma desetitisíce poutníků, v posledních měsících zabránila pandemie.
Kromě de Foucaulda se stanou svatými: nizozemský odpůrce nacismu a řeholník Titus Brandsma (1881-1942), jihoindický konvertita a mučedník Lazar Devasahayam Pillai (1712-1752), zakladatelka Kongregace sester Obětování Panny Marie Marie Rivierová (1768-1838) a zakladatelka Kongregace sester kapucínek Neposkvrněného početí z Lurd Marie od Ježíše Santocanale (1852-1923). Na svaté byly povýšeny také italské zakladatelky Maria Francesca di Gesu (Francesca Maria Rubatto, 1844-1904) a Maria Domenica Mantovani (1862-1934), francouzský kněz a zakladatel řádu Cesar de Bus (1544-1607) a italští kněží a zakladatelé řádu Luigi Maria Palazzolo (1827-1886) a Justin Maria Russolillo (1891-1955).
Právě svatořečení karmelitána a mučedníka nacismu Tita Brandsmy inspirovalo teoložku a církevní právničku Martinu Vintrovou k tomu, aby se do Věčného města sama vydala: "Byl důvodem, proč jsem se rozhodla být karmelitánskou terciářkou. Oslovil mě spojením vysoké inteligence a lásky k lidem, Bohu i Panně Marii. Podobně mne to oslovilo i u Charlese de Foucaulda, který žil mezi obyčejnými lidmi, nepovyšoval se nad ně, měl k nim úctu, vážil si i nevěřících."
Papež František za svůj pontifikát kanonizoval téměř 900 osob, což je více než kterýkoli papež v dějinách církve před ním. Ovšem, při největší kanonizační bohoslužbě v květnu 2013 jich bylo současně svatořečeno osm stovek. Jednalo se o Itala Antonia Primalda a jeho 800 společníků, kteří byli zavražděni v roce 1480 v přístavním městě Otranto při nájezdu osmanských vojáků. Jejich kanonizační proces byl ale dokončen ještě za pontifikátu Benedikta XVI. (2005-2013). Ten o tom informoval na historickém setkání kardinálů 11. února 2013, na kterém také oznámil svou rezignaci na úřad.
Beatifikací nebo kanonizací katolická církev oficiálně schvaluje uctívání zesnulé osoby. Podmínkou je prokázat zázrak, který se stal po smrti "Božího služebníka" na jeho přímluvu. Kanonické právo od tohoto požadavku upouští pouze v případě blahořečení mučedníků.
zdroj: Kathpress
Související články
Svatí jsou nám blízko, říká P. Švirák z olomoucké katedrály o nových relikviářích
Arcibiskup Jan Graubner dnes přenese do olomoucké katedrály sv. Václava ostatky čtyř osobností evropských i světových dějin, a sice svatých Jana Pavla II., Matky Terezy, františkána Adama Chmielowského a také blahoslaveného Karla Habsburského.
