Také z Vietnamu či Německa přicházejí kněží do tuzemských farností
Na nedostatek duchovních i seminaristů někdy katoličtí biskupové reagují pozváním kněží ze zahraničí. Pastýři k nám přicházejí například ze Slovenska, Rakouska nebo také Itálie, Vietnamu či Německa. Nejvíce jich ale pochází z Polska, což souvisí s polistopadovou výzvou kardinála Miloslava Vlka, která vycházela ze svatovojtěšské tradice.
Například v pražském arcibiskupství slouží celkem šedesát zahraničních kněží, z toho třicet šest je Poláků. V některých případech se tito duchovní starají o komunitu svých krajanů, jindy ve farnosti zastupují chybějícího českého kněze – stejně jako někdejší moderátor pořadu České televize Uchem jehly pater Zbigniew Czendlik. Ten do České republiky přišel před dvaceti lety na žádost arcibiskupa Karla Otčenáška. Nejprve působil v Náchodě a o rok později odešel do Lanškrounu, kde slouží dodnes. Jak uvedl, počáteční problémy s jazykovou bariérou mu pomáhali překonat sami věřící. „Překládali mi moje kázání, které jsem původně četl,“ uvedl pater Czendlik s tím, že lidé v jeho farnostech měli vždy pochopení, když se potýkal s nedokonalou znalostí jazyka i dalšími problémy.
Na Brněnsku je z celkového počtu 369 duchovních 26 zahraničních kněží. "Většina je z Polska, šest ze Slovenska, jeden řeholník je původem z Rakouska. Z těch 26 je patnáct řeholních kněží, kteří jsou sem vyslaní svým řádovým představeným. Zbývajících devět přijalo pozvání brněnského biskupa ke službě v naší diecézi, nebo o ni sami projevili zájem," uvedla Martina Jandová z brněnského biskupství.
V plzeňské diecézi zase působí celkem stovka duchovních, z toho 16 jich je z Polska, devět ze Slovenska a dva z Itálie. "Důvodem je většinou nedostatek kněží v diecézi a misionářská práce, kdy se z vlastní vůle rozhodli pracovat na evangelizaci v sekularizovaném prostředí západních Čech," uvedla mluvčí biskupství Alena Ouředníková. Jsou duchovními správci v nejrůznějších farnostech diecéze. Dodala, že první polští kněží přišli záhy po vzniku plzeňské diecéze plzeňské v roce 1993.

