Sklenička: Naučme se hospodařit s vodou, dokud ji máme
Klimatická změna už není pouze abstraktním pojmem. V uplynulých letech ji poměrně citelně zakusili nejen zemědělci, ale také jednotlivci například prázdnou studnou na zahradě. Podle rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničky naděje na zlepšení existuje vždycky. Stát by se ale měl připravovat na nejkritičtější scénář a více investovat do opatření proti dopadům změn.
„Je nejvyšší čas zařadit na vyšší rychlostní stupeň,“ uvedl k tématu přijímání opatření na zmírnění dopadů klimatických změn na českou krajinu profesor Petr Sklenička. Podle něj si stát naléhavost problému uvědomuje a začal podnikat některé kroky, které jdou správným směrem. Je ale potřeba investovat víc, protože z porovnání rychlosti změn a přijímání opatření á příroda velký náskok. „S ministry Brabcem (životní prostředí, pozn. red.) a Tomanem (zemědělství, pozn. red.) se bavíme o jakémsi desetiletém přechodném období. Na jeho konci by se investice na adaptaci klimatické změně měly pohybovat v částkách 20 až 30 miliard korun, abychom vůbec začaly ty změny dohánět.,“ uvedl předseda České konference rektorů Sklenička. Podle něj musíme řešit hlavně stav našich lesů, a jak se chováme na naší zemědělské půdě. Vážným tématem je tak způsob výsadby ve městech a jeho organizace.
Můžeme se učit od Izraele, ale máme vlastní specifika
Podle Skleničky je v Česku stále dostatek srážek, musíme se s nimi ale naučit hospodařit. „Vodu zachyťme a racionálně ji využijme na polích a v lesích. Musíme s ní samozřejmě šetřit v místech, kde chybí. Ale jinde se musí točit, využít tak, aby chladila krajinu,“ uvedl Sklenička. „Využijme toho, dokud tady voda je,“ doporučil rektor a dodal, že jeho pracovní skupina velmi spolupracuje s Izraelci, kteří patří ke světové špičce ve vodohospodářství. K jejich pozici je ale donutila situace. „Můžeme se od nich učit především v oblasti moderních technologií, ale máme své specifické problémy, které musíme vyřešit my sami.“ S Izraelci například konzultují projekt takzvané „chytré krajiny“, která řeší, jak by měla vypadat v roce 2050 a dál, aby se v ní dobře žilo.
"Aby se tady dalo dobře žít."
Klimatické změně se neadaptuje jen zemědělství, ale také školství. „Zavádíme od nových předmětů až po specializované obory,“ vysvětlil rektor CZU Sklenička. Obnovili například obor zavlažování, který od pádu socialismu stál v pozadí, protože nebyl třeba. „Trendy jsou obory zaměřené na závlahy a vodní hospodářství. Absolventi v praxi mají až příliš práce,“ povzdechl si Sklenička. Podle něj ale musíme být připravení na nejhorší scénáře. „Naděje je vždycky, ale obávám se, že bychom teď museli očekávat zvrat v přírodních cyklech vývoje klimatu. Což hydrologové a klimatologové neočekávají,“ uvedl profesor s tím, že roli hrají také lidé, a to například snahou o snížení produkce skleníkových plynů. „Možná, že kritické odhady nenastanou. Ale musíme být připravení. To je naše šance, aby se tady třeba i za sto let dalo dobře žít,“ uzavřel rozhovor Petr Sklenička.
Rozhovor zazněl v rámci Dopoledne s Proglasem. Záznam najdete v našem audioarchivu i podcastových aplikacích.