Pohlednice - ostatky 14 františkánských mučedníků

Pražští mučedníci byli bratři františkáni, kteří roku 1604 obsadili trosky kláštera u Panny Marie Sněžné a začali ho renovovat. Pocházeli z různých evropských národů - Itálie, Německa, Španělska, Holandska a dalších, prožili však již nějaký čas na našem území – přišli do Prahy z Brna a Olomouce – a ovládali téměř všichni češtinu.

Již pět let po smrti 14 pražských mučedníků poručil pražský arcibiskup Jan Lohelius těla exhumovat a pohřbít v kapli Panny Marie. Při této příležitosti bylo shledáno, že podlehla jen minimálnímu rozkladu. Informuje Amáta Wenclová.

V kapli – dnes zasvěcené sv. Michalu - odpočívaly ostatky pod oltářem sv. Petra z Alkantary, který byl postaven teprve v 2. polovině 17. století. Soukromá úcta k mučedníkům nebyla nikdy přerušena a vždy byla slavena výroční památka jejich smrti.

První kroky k beatifikačnímu procesu byly učiněny v 70. letech 17. století, jisté překážky však znemožnily jeho pokračování. Podobně proces započatý v letech 1907-1910 nebyl skončen. Teprve v letech 1933-1944 proběhl řádný diecézní beatifikační proces, jehož akta byla dne 13. října 1947 předána do Říma. Ostatky umučených řeholníků byly tehdy exhumovány, prohlédnuty a identifikovány. Byli vyslechnuti svědkové dokazující pověst svatosti, absenci nepřiměřeného kultu a dále odborníci, zejména historikové (například Dr. Blažej Ráček SJ, profesor Josef Pekař a jiní). Následující politická situace, spojená s přerušením diplomatických styků s Římem a útlakem církve, odsunula řešení na více než 40 let.

K dalším krokům došlo až po roce 1989. Podle vyžádaných pokynů z Říma zpracoval Petr Alkantara Houška OFM jako vicepostulátor roku 1991 přehledný dokument o kauze, který byl předán české biskupské konferenci. Listem datovaným v Praze 25. února 1992 požádali biskupové Československa o obnovení procesu. Kongregace pro svatořečení stvrdila dekretem ze dne 20. dubna 1994, že diecézní proces byl po pečlivém prozkoumání shledán platným a že tudíž záležitost má být směrována k účinnému završení.

Relátorem pro „pražskou“ kauzu čtrnácti bratří františkánů byl jmenován polský jezuita P. Jeroným Fokcinski. Pro dobově současné svědectví v 17. století je nutno sáhnout po písemných pramenech. Existuje osm ověřených svědectví uchovaných v archivu českomoravské františkánské provincie. Byla sice pojata do materiálu arcidiecézního procesu, avšak po odstupu padesáti let bylo dnes třeba jejich přepsání podle moderní historicko-kritické metody. Ŕádový postulátor františkánského řádu pověřil touto prací polského odborníka františkána Polykarpa Nowaka, který se úspěšně zhostil tohoto úkolu během jednoho měsíce ke spokojenosti relátora.

V roce 2004 bylo v Římě publikováno tzv. Positio super Martyrio, obsáhlý spis, který je podkladem pro jednání komisí. Zhruba v téže době proces hodnotila první komise Kongregace pro svatořečení, komise historiků. Na jaře roku 2011 projednávala kauzu komise teologů Kongregace pro svatořečení.

Dne 10. května 2012 papež Benedikt XVI. podepsal dekret o mučednictví Čtrnácti pražských mučedníků Bedřicha Bachsteina a druhů, františkánů od Panny Marie Sněžné v Praze. Od té doby se ještě více připravují bratři františkáni na slavnostní blahořečení, jak potvrdil P. Jakub Sadílek OFM.

Podrobné informace najete na stránkách http://pms.ofm.cz/ .

Fotografie z vyzvednutí ostatků pod oltářem sv. Petra z Alkantary poskytl Tomáš Kutil z Katolického týdeníku.

Zvuková pohlednice Jany Beránkové http://www.proglas.cz/audioarchiv.html