Národní knihovna slaví 245 let od svého vzniku dvěma výstavami

Národní knihovna si v únoru připomíná výročí svého vzniku. V únoru 1777 podepsala tehdejší panovnice, císařovna Marie Terezie, Dvorský dekret, který úředně ustanovil veřejnou císařsko-královskou Universitní knihovnu se sídlem v bývalé jezuitské koleji v pražském Klementinu. Proglasu to sdělila Tereza Paličková z Národní knihovny ČR. „V té době tam již bylo shromážděno velké množství knih z ostatních jezuitských řádových domů, které tam byly sváženy po roce 1773, kdy byl řád zrušen. Zároveň v té době v Klementinu sídlily i některé fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity se svými knihovními fondy i fond starých kolejních knihoven z Karolina,“ řekla Paličková. „A právě v této vlastně trošku nepřehledné situaci navrhl František Josef hrabě Kinský císařovně Marie Terezii, aby všechny tyto fondy spojila v jednu veřejnou c. k. univerzitní knihovnu. A jako svůj osobní vklad k tomu ještě přislíbil připojit rodovou majorátní knihovnu Kinských, která v té době čítala bezmála devět tisíc svazků,“ přiblížila vznik první veřejné knihovny v Česku.

K příležitosti tohoto výročí vznikla letos virtuální výstava s názvem Srdce knihovny: Bibliotheca nationalis, nazvané podle sbírky založené bibliotékářem Karlem Rafaelem Ungarem. Ta přehledně prezentuje českou literární produkci. „Obsahově je výstava rozdělena do tří kapitol. V té první se věnujeme okolnostem vzniku knihovny jako instituce a specifickému fondu Bibliotheca nationalis. Další částí je animace, která by návštěvníky měla seznámit se znaky starých tisků a usnadnit tak jejich porozumění. V poslední části výstavy představujeme významné vlastníky knih, což je součástí provenienčního výzkumu, jehož cílem je mapování skladby našeho historického fondu a jeho vývoje,“ popsala online výstavu Paličková. K vidění je na webu Národní knihovny.

Panelová výstava V nejhlubší úctě je umístěna v Klementinu ve výstavní chodbě a zabývá se také historickými fondy a vlastníky knih. „Specificky je věnována knižním dedikacím, tedy osobním věnováním, které se vypisují přímo do knih. Ty patří také mezi provenienční záznamy, díky kterým můžeme ještě po staletí zjistit, komu a kdy byla kniha věnována, mnohdy i proč a za jakých okolností,“ vysvětlila Proglasu Tereza Paličková. Na výstavě mohou návštěvníci vidět, jak vypadalo osobní věnování renesančního vědce Tadeáše Hájka z Hájku, který byl osobním lékařem Rudolfa II., nebo spisovatele Marka Twaina. „Představuje širokou škálu těch, kteří knihy darovali, i těch obdarovaných,“ dodala k výstavě Tereza Paličková z Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR.

(ilustrační foto)