Výstava Emanuela Ranného v Rajhradě
Památník písemnictví na Moravě nabízí od května do konce prázdnin výstavu „Emanuel Ranný – Setkávání“. Ta představuje výběr z díla třebíčského grafika Emanuela Ranného (1943) se zaměřením na práce inspirované jeho vztahem k poezii. Prezentuje tak vše, co z tohoto „setkávání“ poezie a obrazu vzniklo – grafické listy, bibliofilské tisky, knižní ilustrace a také písemnosti a fotografie dokumentující přátelské vazby mezi grafikem a básníky.
Rubriky: Jihomoravský kraj
Datum: 3. května 2018 — 2. září 2018
Místo: Památník písemnictví na Moravě
Organizátor: Památník písemnictví na Moravě
Emanuel Ranný se narodil roku 1943 v Brně, dětství prožil ve Štěpánovicích u Tišnova v prostředí umělecké rodiny (otec grafik Emanuel Ranný st., matka malířka Zdenka Ranná, bratr malíř Michal Ranný). Od roku 1964 žije v Třebíči. Od počátku 80. let se plně věnuje volné tvorbě, jeho doménou je grafika a zvláště technika suché jehly.
Grafiky Emanuela Ranného velmi výrazně inspiruje poezie. Na počátku tohoto směřování jeho tvorby stály suché jehly malých formátů, ve kterých citlivě reagoval na verše Jana Skácela. Básníka a grafika spojovalo nejen přátelství a podobné tvůrčí naladění, ale také rodinné kořeny. Mezi lety 1985 – 1992 vznikají z tohoto spříznění bibliofilské tisky sbírek básní Jana Skácela, která Emanuel Ranný vydává vlastním nákladem a doprovází je svými suchými jehlami.
Po Skácelově smrti připravil Emanuel Ranný na jeho počest vzpomínkový sborník textů nazvaný „Bílá žízeň“ (1993) ilustrovaný grafikami, do kterého přispěli různí autoři. S některými z nich pak Ranný navázal další spolupráci a přátelské vztahy. Byli to básníci Pavel Šrut nebo Petr Král, ale hlavně Ivan Diviš. Jeho básně pak vydal jako své další ilustrované bibliofilské tisky. Kresby a grafické listy E. Ranného doprovodily také knižní vydání Divišovy básnické sbírky „Verše starého muže“ (1998) a obsáhlého výboru z jeho tvorby s názvem „Buď šťasten“ (1999). Členství v brněnském Sdružení Q přineslo další kontakty s umělci a literáty. K nejbližším patřil básník a překladatel Ludvík Kundera, jehož tvorba se také odrazila v grafikově díle.
Podněty k tvorbě nachází Emanuel Ranný i v klasické poezii, například v sonetech Williama Shakespeara v překladu dlouholetého přítele Martina Hilského. V triptychu velkoformátových grafik nazvaném „ Havranní krajina podle Edgara Allana Poea“ (1999) zase rezonuje známá Poeova básnická skladba Havran. Ranný báseň vydal i jako další z řady svých ilustrovaných bibliofilií.
Ranného grafiky stojí na nejzákladnějších prostředcích tohoto média. Jejich hlavním prvkem je tmavá linie na bílé ploše. Kompozice, které se vzdáleně odvolávají na krajinné a přírodní prvky, jsou tvořené dynamickým šrafováním a tvoří je jasná struktura temných a světlých míst. Tyto jednoduché elementy ponechávají volný prostor pro evokaci mnohoznačných významů, kterými je poezie bohatá. Také proto je Ranného grafická tvorba tak příhodná pro setkávání obrazu a básně.
Emanuel Ranný se zúčastnil mnoha domácích i mezinárodních výstav grafiky, získal řadu ocenění. Jeho práce jsou zastoupeny ve veřejných i soukromých sbírkách výtvarného umění v Česku i v zahraničí. Je členem Sdružení Q, Sdružení českých umělců grafiků Hollar a Olympijské asociace výtvarného umění.
