Představení studentů brněnské JAMU Zlatý drak

„Je důležité uvědomit si, že Schimmelpfennig napsal hru ještě před vypuknutím migrační krize. Jeho hra je víc o tom, kdo jsme my, než o tom, kdo jsou oni. Přesně to definuje Slavoj Žižek v eseji „Čudní blázni“, jejíž část se objeví i v našem programu: Nejde jen o to, aby jsme v cizincích poznali sebe, ale aby jsme poznali cizince v sobě samých – v tom spočívá nejhlubší rozměr evropské modernity,“ vysvětluje mladý režisér Miroslava Lukačovič. Podle něj představuje Zlatý drak jeden z nejzajímavějších divadelních textů současnosti. Nastínit děj není jednoduché. Těžiště hry představuje baladický příběh načerno zaměstnaného čínského imigranta, jenž v kuchyni německého fast foodu jménem Zlatý drak vykrvácí poté, co mu kolegové vytrhnou bolavý zub. Autor však na tuto tragickou událost navazuje vedlejší příběhy (včetně mrazivě kruté bajky o Mravenci a Kobylce) a pozoruje tak vztahy uvnitř i vně Zlatého draka z různých perspektiv. Mimořádná hra byla poprvé uvedena v autorově režii v roce 2009 ve vídeňském Burgtheatru a na festivalu nejlepších německých inscenací v Mülheimu získala o rok později hlavní cenu. Čeští diváci ji kromě scénického čtení ve Východočeském divadle v Pardubicích zatím mohli spatřit pouze v ústeckém Činoherním studiu a v uherskohradišťském Slováckém divadle.

Hra Zlatý drak je určená původně pouze pro pět herců rafinovaně představujících sedmnáct osob různého věku, pohlaví a zaměstnání. Mladí divadelníci v Brně však text rozdělili mezi jedenáct studentů činoherního herectví. Hudbu k inscenaci vytvořil student Multimediální kompozice David Petráš, který využil kromě cílené disharmonie také netradiční nástroje jako například preparovaný klarinet či zvuky polystyrénu. Scénografka Karolína Srbková se volně inspirovala prostředími českých kulturáků, vietnamských bister a automatických linek v továrnách, nebo třeba společenskými událostmi jako je volba miss Vietnam České republiky.