Glosa: Klausův smutný politický podzim

Glosa: Klausův smutný politický podzim
31. srpna 2017 Náš názor Autor: Filip Breindl

Zapsat se do dějin jako státník - to je sen mnoha politiků a jistě i Václava Klause, ze kterého ostatně byl v tomto směru patrný jistý mindrák z Václava Havla, jehož svět za státníka považoval. Pokud po desetiletém prezidentství Klaus toužil po prestižních fórech, špičkových univerzitách a obrovském respektu významných osobností, nalezl naposledy v městské hale německého Hofheimu jen málo z těchto skutečností. Ovšem sklidil, jak zasel.

Středeční večer se v podhorském městečku nedaleko Frankfurtu konala předvolební akce extrémistické strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou Klaus podporuje prakticky od jejího zrození v době předloňského migračního zmatku. Exprezidentově řeči plné válečné terminologie se poctivě věnovala česká média, která shrnula, jak Klaus pojmenoval nepřítele v Angele Merkelové a Martinu Schulzovi jako představitelích největších německých politických stran a dále v nesourodé spleti různých -ismů, jejichž ostřelování připomnělo dřívější ťafky bývalého prezidenta na adresu plastových lahví, snowboardů a filmu Marečku, podejte mi pero. Ještě zajímavější je, čeho si všimla německá média - ničeho, mediální odezva je prakticky nulová až na článek ve Frankfurter Rundschau, kde ovšem není ani slovo o tom, jak Klaus považuje francouzského prezidenta Macrona jako nepopsaný list za mnohem horšího než identifikované zlo. Dočteme se pouze o protestu oponentů AfD, kteří před halou vypískali účastníky mítinku jako stoupence politického extrémismu, a také to, že další prominentní zahraniční parťák, Nizozemec Geert Wilders, tuto štaci vzdal a nedorazil. Klausově řeči se dokonce nevěnovala ani samotná AfD, na jejímž webu i sociálních sítích se volič lapá jinými, byť v jádru docela podobnými vějičkami.

Trochu to připomíná kdysi úspěšnou hudební skupinu, která už může zapomenout na velká pódia, ale zašlou slávu zkouší oživovat ve vesnických kulturácích. Do jejich politické obdoby se vydal i Klaus, když pro naplnění svého životního i profesního podzimu zvolil periferní extrémismus, který už má v Německu kulminaci zřejmě za sebou. Sám se rozhodl pro žvást s umělým hledáním nepřátel a strašením a přilákal tomu odpovídající publikum. Zbytek může nanejvýš pobavit svou pozoruhodnou úvahou o agresivitě a aroganci těch druhých (Merkelové a -ismů, je opravdu úsměvné, když právě Václav Klaus někomu předhazuje aroganci), zatímco vlastní straně přisuzuje mírumilovnost, což sedíc vedle Beatrix von Storchové, která se vyslovila pro střílení do migrujících žen a dětí působí poněkud zvláštně.  Úplně zábavné to ale není - zrovna německé dějiny ukazují, že to lze docela daleko dotáhnout i z podivného řečnění v provinčních lokálech. Pokud by nějak obživla Klausova myšlenka o potřebě opětovného rozorání Evropy a válčení s Merkelovou a nositeli různých -ismů, žádná legrace to nebude.

Filip Breindl

 

Radek Habáň
Moderuje: Radek Habáň

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky ve všední den ve 14, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony