Vzpruha pro Ukrajinu, střední Evropa u kormidla. 13+ o cestě tří premiérů do Kyjeva

Vzpruha pro Ukrajinu, střední Evropa u kormidla. 13+ o cestě tří premiérů do Kyjeva

Pořad v souvislostech


Ohlas cesty tří premiérů do ostřelovaného Kyjeva
Budeme vysílat

Královna Eliška Rejčka - žena bořící mýty
Tip týdne
Tip týdne
Vysílali jsme


Strašák jménem preeklampsie

Pomáhající centra Diecézní charity Hradec Králové

Rusko a Ukrajina
Audioarchiv
16. března 2022 13+ Autor: Filip Breindl

Český premiér Petr Fiala se spolu s předsedy slovinské a polské vlády Janezem Janšou a Mateuszem Morawieckým vrátili z návštěvy Kyjeva. Ukrajinské hlavní město obléhá a ostřeluje ruská armáda, premiéři se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským a ujistili ho o trvalé podpoře ukrajinské obrany. V 13+ jsme návštěvu rozebírali s ředitelem Polského institutu v Praze Maciejem Ruczajem a bývalým českým eurokomisařem Pavlem Teličkou.

"Šlo o signál, že ta tragická, nechutná válka na Ukrajině nám není lhostejná, není nám lhostejný osud Ukrajiny, stojíme při Ukrajině a v rámci možností jí pomáháme, vojensky, materiálně, humanitárně technicky. Je to podpora, o kterou Ukrajina nesporně stála, cítili jsme potřebu ji vyjádřit," řekl Pavel Telička s odkazem na vyjádření premiérů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. "Je to i součást strategie, kdy od počátku ruské agrese Polsko a další země našeho regionu vybízejí naše západní partnery, aby dělali více, a ukazují jim, že jde dělat více na obranu Ukrajiny. I když víme, že se nemůžeme angažovat vojensky, lze přitvrzovat a míru podpory zvyšovat. Toto dělá v těchto třech týdnech diplomacie polská, česká, baltských států a cestu premiérů bych bral i v těchto kategoriích," připojil Maciej Ruczaj.

"Je potřeba ukazovat jednotu v podpoře Ukrajiny, jinak vytváříme prostor pro ruskou agresi," doplnil ředitel Polského institutu s tím, že šlo o politický krok a jeho význam lze posuzovat především v politické rovině a také po stránce psychologické podpory, nikoli s ohledem na možné dopady na samotný vývoj konfliktu. "Má to nesporný význam především pro ukrajinskou stranu. Dovedu si představit, že je to skutečná vzpruha pro politickou reprezentaci, pro celou společnost, hlavně pro lidi bezprostředně zasažené válkou, civilisty i vojáky," poznamenal k tomu Pavel Telička. Petr Fiala podle něj signalizoval zájem hrát výraznou roli v Evropské unii, jejíž radě bude Česko v druhém pololetí předsedat. "Myslím, že je to pozitivní zpráva. Doufám, že na to navážeme a některé kverulantské chování je pryč. Doufám, že i  určité extrémní, nekonstruktivní, řekl bych téměř nečlenské názory, které zaznívají z okrajů vládních stran, opadnou. Řekl bych, že premiér Fiala vysílá signál i dovnitř vlády a své vlastní strany (ODS). Doufejme, že české předsednictví bude aktivní, konstruktivní a  kvalitní a v konkrétních agendách skutečně posune Evropskou unii správným směrem, tudíž i dostane Česko z marginální pozice blíže k centru," řekl bývalý český eurokomisař. Maciej Ruczaj se domnívá, že tato slova lze vztáhnout na celý potenciál východní části EU. "Střední Evropa se může výrazně emancipovat a ukázat svůj konstruktivní význam pro evropskou politiku. Současný vývoj je nešťastný, tragický, nicméně je potvrzením trendu rostoucího významu regionu," uvedl s poukazem na různé formáty spolupráce, mezi nimiž se podle něj silně prosazuje například tzv. Bukurešťská devítka zahrnující státy NATO ze střední a východní Evropy, či podobný formát Iniciativy Trojmoří.

Jak cesta tří premiérů do Kyjeva rezonuje v Rusku a také v Bruselu, jaký vliv na evropskou reakci mají vztahy Janeze Janši či Polska k Evropské unii, jakou podporu mají v unii zastánci ukrajinského členství? Záznam debaty, do které přispěl komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák, najdete v audioarchivu a podcastových aplikacích.