Vzpomínky na překladatele liturgických textů Václava Konzala

Vzpomínky na překladatele liturgických textů Václava Konzala

Pořad v souvislostech


Dostavba Dukovan a osobnost Václava Konzala
Budeme vysílat

13+
13+
13+
Vysílali jsme


Vlk (ne)přítel člověka

Nové pravomoci pro hlavního hygienika, komentář k rozvolnění opatření a 65 let od "autobusového protestu" Rosy Parksové

Soudy o omezení bohoslužeb, festival o migraci - pondělní relace 13+
Audioarchiv
20. listopadu 2020 13+ Autor: Jana Kuklová

V Praze se dnes uskutečnilo poslední rozloučení s překladatelem liturgických textů Václavem Konzalem. O jeho přínosu pro českou katolickou církev jsme hovořili v dnešní relaci 13+ s Pavlem Hradilkem z Institutu ekumenických studií při pražské Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Václav Konzal patřil k Pražské liturgické překladatelské skupině. Společně s Miloslavem Mášou a Bonaventurou Boušem přeložil po 2. vatikánském koncilu do češtiny mnoho liturgických textů dodnes používaných v římskokatolické církvi. “V rámci své práce na Slovanském ústavu Akademie věd vydával Staroslověnský slovník nebo kritické vydání staroslověnského překladu 40 homílií Řehoře Velikého. Díky tomu měl i za dob komunistického režimu možnost pracovat s Biblí. Na svém stole tak měl vždy několik překladů Bible, což tehdy rozhodně nebylo běžné. Neustále se tak zabýval tím, jak převést biblické a tedy i liturgické poselství do současného jazyka,” popsal ve vysílání Proglasu Pavel Hradilek to, jak vědecká práce Václava Konzala souvisela s jeho překladatelskými aktivitami pro katolickou církev. 

Pavel Hradilek také v relaci 13+ připomněl, jak probíhala spolupráce mezi členy Pražské liturgické překladatelské skupiny: “Každý týden se všichni tři scházeli a společně slovo od slova pilovali text, na kterém pracovali. Za každým takovým překladem byla spousta práce, protože kromě těchto společných setkání se v průběhu týdne všichni tři členové překladatelské skupiny ještě připravovali individuálně.”

Na přelomu tisíciletí se potom Václav Konzal stal členem České liturgické komise při České biskupské konferenci. Po necelých dvou letech na tento post rezignoval. “Václav Konzal vždy v překladatelském díle dbal na smysl textu a ne na doslovný opis latinského znění. Myslím tak, že šlo o překladatelské drobnosti, na kterých ale Václavovi hodně záleželo, a proto se na tomto místě možná nemusel cítit úplně pohodlně,” vysvětlil P. Hradilek.

Vyprávění o zesnulém překladateli liturgických textů ukončil Pavel Hradílek vzpomínkou na svá dětská léta, kdy Václava Konzala doprovázel při návštěvě jeho uvězněného bratra Jana Konzala: “Jan byl v 60. letech odsouzený za podvracení republiky v podobě náboženské činnosti. Kromě mě a Václava tam šel ještě jejich bratr Pavel Konzal, který už měl také zkušenost z kriminálu a tak věděl, co nás čeká. Když jsme se uviděli s Janem Konzalem, seděl v návštěvní místnosti u stolu, kde dohlížel jeden bachař vždy na dva vězně. Pavel proto začal vykládat třeba něco o tom, jak opravují svůj dům a Václav mezitím čekal, až se bachař začne nudit. Jakmile si všiml, že už ztrácí pozornost a nevšímá si nás, tak začal svému uvězněnému bratrovi rychle předávat informace o právě probíhajícím 2. vatikánském koncilu. Jako kluk jsem tehdy obdivoval, jak tímto způsobem dokázali bachaře obelstít.”

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 11, 13, 15 a 19 hodin; v sobotu v 11 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony