Vzít vážně výzvy stojící před církví – o zesnulém teologovi Hansi Küngovi

Vzít vážně výzvy stojící před církví - o zesnulém teologovi Hansi Küngovi
7. dubna 2021 13+ Autor: Filip Breindl

"Pokud správně rozumím jeho motivům, a tedy i vyznění jeho knih, on upřímně usiloval o reformu církve. Domníval se, že křesťanská církev v druhé polovině 20. století stojí na důležité dějinné křižovatce," řekl teolog a religionista Pavel Hošek v rozhovoru zaměřeném na osobnost zesnulého teologa P. Hanse Künga (1928–2021). Švýcarský rodák spojený zejména s působením na univerzitě v německém Tübingenu za sebou zanechal rozsáhlé dílo, jeho pojetí církve ale také vyvolalo spory s vatikánskou Kongregací pro nauku víry, po nichž Küng přišel o kanonickou misi pro vyučování katolické teologie.   

"Byl přesvědčen, že církev musí vzít velmi vážně určité výzvy, které před ní stojí. Když se jim bude vyhýbat, bude to činit ke své škodě a ohrozí i svědectví evangelia," pokračuje Pavel Hošek. Za výzvy podle něj Küng považoval situaci rozděleného křesťanstva, ale i vypořádání s dědictvím osvícenství, s ateismem a s různými formami náboženského napětí ve světě. "Sám vždycky připomínal, že vděčně zůstává knězem katolické církve a nesnaží se o nějakou destruktivní práci," dodává český teolog, který se s Küngem osobně setkal v Tübingenu. 

Připomíná Küngův vztah s Josephem Ratzingerem, papežem Benediktem XVI., v letech 2005–13. Původní přátelství a spolupráce se proměnila v myšlenkový rozchod i odcizení na lidské rovině. "Podle všeho oba vyhodnotili výzvy konce 60. let a všelijakých společenských a kulturních poryvů přinejmenším velmi odlišně, takže potom se další dráha jejich církevního a teologického směřování vzájemně vzdalovala. Podle mého přesvědčení to ale byly dva naprosto ryze a upřímně míněné kýžené způsoby, jak odpovědět na velkou krizi, v níž se celá západní kultura ocitla na konci 60. let," vyjádřil Pavel Hošek.

Souhlasí s tím, že lze spatřovat určitou paralelu Küngova zkoumání světového étosu a důrazu na lidské bratrství v podání papeže Františka. Připomíná, že v Küngových knihách se objevují další prvky, které charakterizují Františkův pontifikát, jako důraz na praktickou lásku či citlivost vůči chudým a lidem z okraje společnosti. "Řekl bych, že mezi Hansem Küngem a papežem Františkem jsou určité teologické rozdíly v oblasti církevního dogmatu, ale pokud jde o praktické uskutečňování evangelia v jeho společenském a kulturním záběru, mají podobné důrazy a podobnou představu o tom, jak by měla vypadat autentická křesťanská služba v 21. století," uzavírá Pavel Hošek. 

Celý rozhovor zazní v relaci 13+ tento čtvrtek 8. dubna 2021.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 19 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony