V Kazachstánu probíhá revoluce, Rusko by ale raději, aby se nedělo vůbec nic, říká expertka

V Kazachstánu probíhá revoluce, Rusko by ale raději, aby se nedělo vůbec nic, říká expertka

Pořad v souvislostech


Situace v Kazachstánu a celostátní fórum Pirátů
Budeme vysílat

Tip týdne
Tip týdne
Tip týdne
Vysílali jsme


Tajemné brněnské podzemí?

Osmdesátiny doktorky Marie Svatošové

Montessori a výchova dětí
Audioarchiv
7. ledna 2022 13+ Autor: Ondřej Havlíček

Náhlé zvýšení cen LPG zafungovalo ve středoasijském Kazachstánu jako rozbuška rozsáhlých protestů proti vládě prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva. Ten se po několika neúspěšných ústupcích rozhodl situaci vyřešit silou, do země pozval zahraniční bezpečnostní jednotky a vlastním bezpečnostním sborům povolil střílet bez vyzvání. Jaký lze očekávat vývoj situace, jaké jsou její příčiny, dopady a mezinárodní souvislosti?

Specialistka na oblast střední Asie Anna Jordanová z Asociace pro mezinárodní otázky si myslí, že Kazaši jsou dlouhodobě unavení: „Nejen z cenové politiky vlády, ale i z korupce, arogance moci a úřadů.“ Zároveň ale připomíná, že protestující nemají jednotného vůdce nebo ideologii, protestují proti špatným životním podmínkám.

Prezident Tokajev tak zároveň podle Jordanové může tím snáze říct, že nejde o pokojné protestující, ale „anonymní bandy“ a tvrdě proti nim zasáhnout. „Kazaši jsou velmi hrdí na svou suverenitu, kterou získali po rozpadu Sovětského svazu. To, že prezident Tokajev přiznal, že sám se svými silami by situaci nezvládl a potřeboval pomoc odněkud proti vlastním občanům, bude velmi těžko vysvětlovat na mezinárodní scéně i vlastním občanům,“ vysvětluje Jordanová okolnosti pozvání zahraničních bezpečnostních jednotek na území Kazachstánu.

Expertka na střední Asii také uvažuje o možnostech využití situace Ruskem: „Prioritou Ruska ve střední Asii je klid a stabilita. Věřím, že Vladimir Putin by byl násobně raději, kdyby žádné protesty v Kazachstánu nebyly a kdyby se tam ideálně nedělo vůbec nic zajímavého. Ale ve chvíli, kdy je Kazachstán v krizi a on byl osloven, tak se nepochybně tento moment pokusí využít k posílení svého vlivu.“

Je možné, že by se vzhledem k vysokému počtu Rusů obývajících sever země opakoval krymský scénář? A existuje na mezinárodní scéně subjekt, který by mohl do situace vkročit a svou autoritou ji zklidnit? Poslouchejte záznam dnešního vydání pořadu 13+ v našem audioarchivu nebo v podcastových aplikacích.