T. Šmíd: Pro Rusko je Ukrajina dlouhodobě klíčem k Evropě, EU jednotná není

T. Šmíd: Pro Rusko je Ukrajina dlouhodobě klíčem k Evropě, EU jednotná není

Pořad v souvislostech


Rusko-ukrajinský konflikt, Současná situace v české dopravě
Budeme vysílat

Královna Eliška Rejčka - žena bořící mýty
Tip týdne
Tip týdne
Vysílali jsme


Strašák jménem preeklampsie

Pomáhající centra Diecézní charity Hradec Králové

Rusko a Ukrajina
Audioarchiv
25. ledna 2022 13+ Autor: Filip Breindl

"Osobně si myslím, že primární motivací ruského prezidenta Vladimira Putina je totální destabilizace Ukrajiny s cílem, aby se v žádném případě neintegrovala do západních struktur," řekl politolog a bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd z vysoké školy Ambis. V 13+ jsme s ním rozebírali dění kolem hromadění ruských vojáků u hranic s Ukrajinou.

Uvedl, že situace je obtížně předvídatelná, protože ačkoli válka pro Moskvu z ekonomického hlediska výhodná není, může odvrátit pozornost od domácích problémů Ruska, zejména ekonomického či epidemického rázu. Svou roli také může sehrát zájem prezidenta Putina o vytvoření svého odkazu a rozšíření současného ruského světa. "V geopolitickém kontextu zkouší, kam až ho Západ pustí," glosuje to Tomáš Šmíd. "Ovládá-li Rusko Ukrajinu, byť to neznamená, že ji musí mít připojenou ke svému území, pak se stává euroasijskou mocností. Bez proruské Ukrajiny je Rusko pouze asijskou velmocí. Ukrajina je pro Rusko dlouhodobě klíčem k Evropě," dodal jako vysvětlení snahy Ruska bránit Ukrajině v integraci do západních struktur, především do Severoatlantické aliance. 

Připomněl, že fakticky už válka mezi Ruskem a Ukrajinou trvá od roku 2014, kdy Ruská federace anektovala Krymský poloostrov a začala podporovat proruské povstalce v doněcké a luhanské oblasti na východě Ukrajiny. "Současná situace je do značné míry následkem toho, že Západ nebyl nikdy schopen jasně tento stav pojmenovat jako válku. V momentě, kdy došlo k téměř zamrznutí ozbrojeného konfliktu na východní Ukrajině, prakticky všem aktérům tento stav začal vyhovovat, včetně Kyjeva a hlavně ukrajinským oligarchům. Tím pádem ani nefungovaly minské dohody," poznamenal Tomáš Šmíd s tím, že za takové situace se obtížně hledá vymezení případné shody. Poukázal také na faktickou nejednotnost zemí Evropské unie a NATO, které sice deklarují tvrdý postup vůči Rusku v případě vojenského vpádu na Ukrajinu, fakticky se ale postoje jednotlivých států vůči Moskvě výrazně liší. "Německo – a k jeho pozici se v posledních dnech poměrně dramaticky přidalo Rakousko – zásadně tlačí na diplomatická jednání a nechce situaci eskalovat. Postoj k Vladimiru Putinovi je poměrně vstřícnější, což je dáno kontextem hlavně německé energetické politiky. Německo zásadně potřebuje stabilní dodávky ruského plynu a případná konfrontace s Ruskem by byla v naprosté kontradikci s těmito zájmy. Německo má podstatně jiné pozice než třeba Spojené státy nebo Velká Británie," vyložil politolog. 

Celý rozhovor zazněl v 13+, záznam najdete v audioarchivu a podcastových aplikacích.