Sváteční 13+: Křesťané do médií patří, rozhlas má budoucnost

Sváteční 13+: Křesťané do médií patří, rozhlas má budoucnost

Pořad v souvislostech


25 let Proglasu a budoucnost rádia
Budeme vysílat

13+
13+
13+
Vysílali jsme


Viroložka a právník o řešení zhoršené epidemické situace, pohled na koaliční krizi na Slovensku

Reakce na nepříznivou epidemickou situaci

O iniciativě Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky
Audioarchiv
8. prosince 2020 13+ Autor: Jana Kuklová

V souvislosti s 25. výročím radia Proglas se úterní relace 13+ věnovala otázkám spojeným s rolí křesťanských novinářů v mediálním prostoru. Mluvili jsme také o budoucnosti rádia jako sdělovacího prostředku.

Jedním z hostů byla šéfredaktorka Katolického týdeníku Kateřina Koubová. Má za sebou mnohaletou zkušenost práce v sekulárních médiích. “Hodně jsem se zamýšlela nad tím, jaký vliv má víra na moji novinářskou práci. Odpověď jsem hledala v papežských dokumentech, které se této problematice věnují. A právě v nich se píše, buďte novinářem a jednejte podle svého nejlepšího svědomí a vědomí.” Kateřina Koubová také připomněla slova francouzského kněze a publicisty Noëla Chouxe: “Tento velký podporovatel československé podzemní církve mluvil o tom, že křesťan má vždy dělat svoji práci nejlépe, jak dokáže a až po té dodat dovětek: Já jsem křesťan.”

Teoretik médií Jan Motal, který mimo jiné vyučuje na katedře Komunikačních studií na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého, připomněl církevní dokument věnovaný médiím Communio et progressio. V něm se hovoří o tom, že cílem komunikační snahy je budování mezilidských vztahů. “Znamená to, že média by neměla jen sdělovat informace, ale měla by také sdílet pocity a vyprávět příběhy. Jedním z největších problémů dnešních médií totiž je, že seriózní novináři se bojí vyprávět příběhy. Křesťanská média by se proto měla snažit tuto schopnost kultivovat a vracet do mediálního prostoru,” uvedl mediální odborník Jan Motal.

Rozhlas má navzdory silné digitální konkurenci budoucnost, uvedla Andrea Hanáčková z Katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se rozhlasu jako médiu odborně věnuje. „Ukázalo se, že lidé přehlcení vizuální kulturou se k auditivnímu vnímání světa vrací. Myslím, že tomu digitální prostor velmi pomohl,“ poznamenala s tím, že lidé zvyklí sledovat podcasty či vybírat z různých audioték pak mají blíže i klasickému rozhlasovému vysílání. „Říkám svým studentům, že jedinečnost živého poslechu tady a teď je něco, co nezjistí, když budou poslouchat pouze podcasty nebo věci z digitálního archivu,“ uvedla Andrea Hanáčková. Podle svých slov ji vývoj posledních let přiměl přehodnotit původní pesimismus, pokud šlo o udržitelnost rozhlasové formy. Na základě svých zkušeností práce s dětmi v rozhlasovém kroužku vnímá u nejmladší generace rozvinutý vztah k poslechu například audioknih.

Rozhlasový svět v současné době charakterizuje rozvoj dalších sdělovacích forem, propojení audioprodukce s videem, textem a jinými prostředky, a také interakci mezi stanicemi a posluchači, která nahrazuje převažující jednosměrnou komunikaci. Důležitá je tato stránka u komunitních rádií, k nimž patří i Proglas, míní Andrea Hanáčková: „V západní Evropě i rozvojových zemích je rádio médiem, kolem kterého se komunita shromažďuje, své médium (rádio, televizi nebo časopis) intenzivně podporuje a je to součást komunitního života. Proglas je příkladem média, které pomáhá komunitu utužovat, utvrzovat se v její identitě a skýtá vzájemnou podporu,“ říká docentka Hanáčková.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 19 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony