Šabatová: 17. listopad je příležitost zamyslet se i nad tím, co se nepovedlo a mohlo udělat lépe

Šabatová: 17. listopad je příležitost zamyslet se i nad tím, co se nepovedlo a mohlo udělat lépe

Pořad v souvislostech


Jak 17. listopad rezonuje v roce 2021?
Audioarchiv
16. listopadu 2021 13+, Události Autor: Eva Svobodová

V 70. letech si odseděla více než dva roky v komunistickém vězení, byla jedním ze zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Patřila k prvním signatářům Charty 77, v 80. letech se stala jednou z jejích mluvčích. V listopadu 89 byla přímo u klíčových událostí sametové revoluce. Své celoživotní zkušenosti zúročila jako předsedkyně Českého helsinského výboru i Veřejná ochránkyně práv. O odkazu 17. listopadu jsme v pořadu 13+ hovořili s Annou Šabatovou.

Mně ten fakt, že si ho každý přizpůsobuje ke svému obrazu, nevadí. Ani že není jedna univerzální připomínka, ale je diverzifikovaný a že v něm každý může najít, co chce. Kloním se spíše k pestřejšímu hledání významu pro společnost. Myslím, že by v tom měla být reflexe i toho, co se nepodařilo a mohlo se udělat lépe, což  jsou důvody, proč část společnosti není spokojená a necítí to jako svůj svátek. I přemýšlení by k tomu mělo patřit,“ řekla Anna Šabatová na otázku, jak vnímá úroveň současných připomínek 17. listopadu, kdy různé společenské skupiny zdůrazňují jeho různé aspekty, a to často i poměrně utilitárně.

Podle někdejší ombudsmanky se od sametové revoluce mnohé v české společnosti posunulo k lepšímu, zejména dodržování lidských práv. „Politické svobody coby důležitá složka základních práv byly hned po revoluci přirozeným způsobem naplněny, protože přestala represe. Patří sem třeba svoboda shromažďování či cestování. To ale není jediná oblast lidských práv. Jsou tu taky osobnostní práva, lidská důstojnost, nebýt podroben špatnému zacházení. Ta jsou více vázaná na praxi státu, případně na sociální a zdravotní služby, výkon vězeňství. Tam se pokroku dosahuje pomaleji. Je to také otázka vývoje společnosti a její sensibilizace například k důstojnému zacházení se seniory v zařízeních sociálních služeb či důstojné umírání. To jsou typické otázky lidských práv, které tak ale dlouho nebyly vnímané,“ upozornila Šabatová.

Jeden z výdobytků sametové revoluce, svoboda, je podle ní problematický v tom, že jde o pojem velmi abstraktní. „Různí lidé si do pojmu „svoboda“ mohou vložit různou představu. Rozhodně máme politické svobody a systém ochrany základních svobod, který zajišťují soudy s Ústavním soudem v čele. Ale třeba v současné situaci covidu, kdy dochází k určitým omezením, cítím, že nelze chápat svobodu bez kontextu tak, že se například nebudu očkovat. Toto nechápu jako otázku svobody. Myslím, že odpovědnost vůči jiným hodnotám včetně lidských životů převažuje. To je moje pojetí svobody k velmi diskutované otázce dneška,“ zdůraznila.

Jak prožívala 17. listopad 1989? Proč si dodnes podle svých slov vyčítá rozšíření nepravdivé informace o smrti studenta Martina Šmída na Národní třídě? A jak letošní výročí sametové revoluce tentokrát prožije? Dozvíte se v celém rozhovoru s Annou Šabatovou, který najdete v audioarchivu.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

Regiony

Regiony