Politolog Kraus: Směřování Íránu určují muslimští duchovní

Politolog Kraus: Směřování Íránu určují muslimští duchovní

Pořad v souvislostech


Debata o pětitýdenní dovolené, pohled na prezidentské volby v Íránu: páteční 13+
Budeme vysílat

13+
13+
13+
Vysílali jsme


Neblahý osud Lukašenkových odpůrců a festival amatérského divadla Jiráskův Hronov

Spory o post šéfa BIS

13+
Audioarchiv
18. června 2021 13+ Autor: Filip Breindl

Obyvatelé Íránu vybírají nástupce Hasana Rúháního, který se po dvou funkčních obdobích o úřad nemůže ucházet. V relaci 13+ jsme se zastavili u politického systému této islámské republiky a u jejích mezinárodních ambicí. Naším hostem byl politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně, který dění v Íránu sleduje a věnuje se také bezpečnostním otázkám

"Íránský systém má určité republikánské prvky, ale islám je tam explicitně zdůrazněn už v názvu státu. Znamená to, že islám má nejvyšší autoritu, která je držena při životě ze strany mocenské kliky islámských duchovních. Ti mají nejvyšší autoritu zasahovat i do politického systému a volebních procedur. Je tady sice nějaký limitovaně demokratický mechanismus, ale duchovenstvo do voleb poměrně intenzivně zasahuje," připomněl Josef Kraus úlohu Rady dohlížitelů a dalších muslimských institucí, které mimo jiné schvalují kandidaturu uchazečů o prezidentský úřad. Z letošních voleb vyškrtly například Mahmúda Ahmadínežáda, íránského prezidenta z let 2005-13, což podle Josefa Krause souvisí s jeho kritickými postoji k současnému režimu.

Z Íránu přicházejí zprávy o očekávané nízké volební účasti a podle politologa se vedení státu, včetně vrchního ajatolláha Alího Chameneího, snaží přimět obyvatele k hlasování. "Hraje se hra o to, jaká bude volební účast. Pokud bude ta účast někde mezi 40 a 50 procenty, bude legitimita nového prezidenta relativně vysoká. Pokud by byla nižší, bude to pro něj velký problém," uvedl Josef Kraus s tím, že předpokládá vítězství šéfa íránské justice Ebráhíma Raísího.

Írán je zemí, která se angažuje v některých regionálních konfliktech, například v Sýrii nebo Jemenu. "Írán je regionální mocností v oblasti Blízkého a Středního východu a hraje svou mocenskou regionální politiku. Hájí si tím své vlastní národní zájmy. Zároveň s tím je tam přítomná ideologie odkazu tzv. islámské revoluce z roku 1979, která smetla tehdejšího íránského šáha Muhammada Rezu Páhlavího a instalovala režim vlády duchovenstva, jenž tam je do dnešních dní," uvedl politolog k mezinárodním aktivitám Íránu, které podle něj do značné míry určuje záměr hájit zájmy šíitského islámu – ten samotní šíité pokládají za utlačovaný v rámci obou hlavních větví islámu. 

Proč nelze očekávat od prezidentských voleb zásadní změnu íránského kurzu a kým je současný Írán pro západní demokratický svět? Poslouchejte celý rozhovor s politologem Josefem Krausem v závěru páteční relace 13+.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony