P. Vošalík: Diplomat má jako sůl ochucovat vztahy zemí, nuncius Balvo vykonal obrovskou práci

Pavel Vošalík připomněl, že obměna velvyslanců je v diplomacii běžná a ze standardního rámce zásadně nevybočuje ani doba působení nuncia Balva v Praze (od roku 2018). "Standardní délka diplomatické mise velvyslanců se pohybuje kolem čtyř let. Z poměrně krátké historie novodobých vztahů mezi Českou republikou a Svatým stolcem bych připomněl jednoho z jeho předchůdců Erwina Josefa Endera, který zde pobyl ještě kratší dobu, než byl povolán jako šéf vatikánské diplomatické mise v Německu. Samozřejmě můžeme vzpomenout i na milovaného kardinála Giovanniho Coppu, který v Československu a České republice pobyl téměř jedenáct let. Z tohoto pohledu se může (délka pobytu Ch. Balva) jevit jako krátká doba, ale z obecného pohledu se jedná o standardní délku," uvedl diplomat Vošalík.

Připomněl, že nunciové mají dvojí diplomatickou roli: Zastupují Svatý stolec v dané zemi a jsou také papežovými zástupci u místní katolické církve. Podle Pavla Vošalíka má Charles Daniel Balvo, stejně jako český velvyslanec ve Vatikánu Václav Kolaja, osobní zásluhy na kvalitních česko-vatikánských vztazích; zároveň jde o dlouhodobý proces, který nemůže být zcela závislý pouze na osobních a diplomatických kvalitách velvyslanců. "Myslím, že funkce velvyslance v rámci bilaterálních vztahů nemá být příliš spektakulární, nemá být tolik viděn v těch vztazích. Jeho role by měla být tak trochu funkcí soli, aby se v tom prostoru rozpustil a dával mu chuť. Oba dva pánové vykonávají obrovskou práci a daří se jim budovat vzájemné vztahy na mnoha úrovních. V okamžiku, kdy by vztahy byly redukovány pouze na aktivity velvyslance, mohli bychom obtížně mluvit o úspěšných bilaterálních vztazích," poznamenal Pavel Vošalík, který ocenil službu obou zmíněných diplomatů v podmínkách ztížených pandemií covidu.

Vedení nunciatury se dočasně ujímá zástupce nuncia, kterým je Mons. Giuseppe Silvestrini, Vatikán po výběru nového nuncia požádá českou stranu o tzv. agrément, tedy souhlas státu s osobou velvyslance. "Řekl bych, že do České republiky jsou vysíláni skutečně mimořádně kvalitní, ba ti nejkvalitnější vatikánští diplomaté. Svědčí to o tom, že patrně nejsme ve Vatikánu viděni jako země, kam se posílají velvyslanci za trest," poukázal Pavel Vošalík na osobnosti minulých nunciů v Praze s opětovnou zmínkou kardinála Coppy, prvního nuncia po obnovení diplomatických styků s Vatikánem v roce 1990, který se k České republice hlásil i po odchodu na odpočinek. "Samozřejmě je obtížné zachovat naprostý osobní odstup od země, v níž působíte. On o sobě následně prohlašoval, že je v zásadě také českým kardinálem. Vzpomínám, že když jsem se zúčastnil jeho pohřbu (v roce 2016), vatikánský ministr zahraničních věcí mons. Gallagher ke mně přistoupil a kondoloval mi. Je to věc velmi citlivá a jakkoli každá změna postu je standardní a je to součást života každého diplomata, jistěže v každé zemi, kde jste sloužil, necháváte kus svého srdce," uzavřel Pavel Vošalík, který byl českým velvyslancem ve Vatikánu v letech 2008-18, předtím vedl zastupitelské úřady v Kanadě a Jihoafrické republice.

Záznam celého rozhovoru najdete v audioarchivu a podcastových aplikacích.