Nový rektor Mendelovy univerzity: Rozmanitost fakult a studijních oborů je naše silná stránka

Nový rektor Mendelovy univerzity: Rozmanitost fakult a studijních oborů je naše silná stránka
17. března 2022 13+ Autor: Eva Svobodová

Novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně bude Jan Mareš, dosavadní děkan tamní Agronomické fakulty. Včera ho v prvním kole zvolil ze tří kandidátů Akademický senát univerzity. Mareš se tak stane nástupcem Danuše Nerudové, která mandát neobhajovala. Kam by chtěl nový rektor nejstarší vysoké zemědělské učení na Moravě směřovat? Jak vnímá v době, kdy se péče o krajinu, udržitelnost, sucho stávají celospolečenskými tématy, úlohu školy a jejích absolventů? Ptali jsme se v pořadu 13+.

„Moje vize je být dovnitř univerzity tím, kdo chce, aby spolu jednotlivé fakulty spolupracovaly líp než v současnosti, a to jak v akreditaci nových programů, nové struktuře výuky, tak v oblasti společné vědy,“ popsal Mareš, co Akademickému senátu před volbou předložil. „Je před námi řada výzev, kde si myslím, že heterogenita naší univerzity může být silnou stránkou. To znamená, že jsme schopni spojit zemědělskou produkci s hospodařením v krajině, socioekonomickým dopadem, analýzou, rozvojem regionů. Máme lesnickou a dřevařskou, agronomickou fakultu a zároveň provozně-ekonomickou. Pokud se dáme dohromady, pak jsme schopni v multidisicplinaritě dnes využít svůj potenciál,“ shrnul s tím, že takové jsou hlavní myšlenky, s nimiž přichází. Připomněl, že Mendelova univerzita, která vznikla v roce 1919 jako Vysoká škola zemědělská, má v současnosti množství fakult a výzkumných ústavů, čímž je její dosah daleko širší.

Akademický senát si původně v předchozí volbě na podzim zvolil Vojtěcha Adama, který do funkce rektora nakonec nenastoupil, protože čelil kritice kvůli chybám v publikovaných odborných článcích. Je podezření, že se v nich manipulovalo s daty. Podle Jana Mareše se nyní čeká na výsledky auditu, který byl zadán. "Snažíme se motivovat pracovníky k tomu, aby snížili počet publikovaných výsledků a zlepšili jejich kvalitu," řekl také.

Marešovým záměrem je více propojit jak fakulty, tak i jednotlivé obory, aby tím absolventi získali co nejkomplexnější přehled a mohli do řešení problémů vnášet nové pohledy. Jako příklad uvedl: „Studenti agronomické fakulty, ať v oblasti rostlinné či živočišné výroby, mohou na dalších fakultách studovat ekonomické dopady, bioekonomiku apod. To znamená, aby dokázali spojit poznatky odborné, provozní a výrobní, s celospolečenským dopadem a celkovým hospodařením v krajině.“

Jak se vlastně budoucí rektor dívá na kauzu svého předchůdce Vojtěcha Adama? Co hodlá udělat pro očištění reputace univerzity? A jedná se podle něj o systémový problém? I to uslyšíte v celém rozhovoru s Janem Marešem, který najdete v audioarchivu nebo podcastových aplikacích.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

Regiony

Regiony