Kristův hřeb z Milevska jako "součást českého příběhu" – o relikviích s religionistou a historikem

Kristův hřeb z Milevska jako "součást českého příběhu" – o relikviích s religionistou a historikem

Pořad v souvislostech


13+
Budeme vysílat

13+
13+
13+
Vysílali jsme

13+
13+
13+
Audioarchiv
14. ledna 2021 13+, Události Autor: Eva Svobodová

Před nedávnem ohlásil milevský klášter premonstrátů nález unikátní relikvie v dutině objevené trezorové místnosti. Má se jednat o část hřebu z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Podle některých archeologů lze nález svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura. Odborné zkoumání momentálně probíhá, na konkrétní závěry si budeme muset ještě počkat. V pořadu 13+ nás však více než pravost či nepravost zajímal obecný význam takové relikvie pro církev a společnost. Spolu s historickým komentářem odborníka na středověké církevní dějiny jsme pátrali po místě, jež náleží relikviím coby prostředkům zbožnosti ve víře dnešního člověka a ptali se také, proč nález tolik zaujal i širší veřejnost. Pro nalezení odpovědí jsme ve vysílání uvítali religionistu Pavla Hoška z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy a historika Petra Kubína z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Je to opravdu velmi významný nález a zároveň ilustrace skutečnosti, že český člověk je vůči církvi sice nedůvěřivý, ale v jeho srdci dříme zájem o duchovní otázky,“ řekl Pavel Hošek v reakci na to, že zpráva o nalezení Kristova hřebu vzbudila v českých médiích těsně před Vánoci značnou pozornost. Milevskou relikvii označuje za „součást českého příběhu“. Podle Hoška je cenná sama o sobě, protože podle prvních analýz je patrné, že pochází zhruba ze 3.-4. století po Kristu a pro naše předky znamenala mnoho. Právě do této rané doby mimochodem zasazuje Petr Kubín počátek úcty k relikviím. Souvisí s církevním otcem sv. Ambrožem, jenž jako první vsadil do oltáře ostatky světců-mučedníků. „Spojil tím eucharistický kult s kultem svatých,“ upozornil Kubín.

Oba hosté se dále shodli na tom, že člověk je bytost, která potřebuje symboly, na něž si lze sáhnout: „Člověk je vybavený smysly, lidé vždy vyjadřovali svůj vztah k tomu, co je přesahuje, prostřednictvím symbolů. Jsme bytostně symbolickými tvory a k našim kulturním projevům to neoddělitelně patří,“ uvedl religionista Pavel Hošek. Historik Petr Kubín podotkl, že totéž bylo důležité i pro středověkého člověka. K tomu se však v tehdejších dobách pojila i částečně pověrečná víra, jež ostatkům těl a předmětům, jichž se svatí dotýkali, přisuzovala až zázračnou moc. Důležité pro tehdejší věřící byly ale už jen proto, že představovaly hmatatelný kontakt se svatým přímluvcem a skrze něj s Bohem: „Relikvie byly něco jako přímé číslo do nebe prostřednictvím toho daného světce," poznamenal Kubín.

Jak se ve středověku pravost ostatků ověřovala? Kolik předpokládaných relikvií Kristova hřebu v současnosti existuje? Nakolik je ten milevský výjimečný? Dozvíte se v druhé části dnešní relace 13+ v našem audioarchivu.

foto: facebook/Milevský klášter bratří premonstrátů

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 19 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony