Každé odehrané představení je vítězství. 13+ s řediteli divadel o fungování v pandemii

Každé odehrané představení je vítězství. 13+ s řediteli divadel o fungování v pandemii
21. ledna 2022 13+ Autor: Eva Svobodová

Jak se daří tuzemským divadlům v aktuální fázi pandemie? V souvislosti s šířením nakažlivější varianty omikron se na různě dlouhou dobu některá z nich uzavírají, přičemž vrchol epidemie nás podle všeho ještě čeká. O tom, co to pro divadla a kulturu obecně znamená a co musejí kulturní instituce řešit, jsme hovořili s uměleckým vedoucím brněnského Divadla Husa na provázku Martinem Sládečkem a s ředitelem Městských divadel pražských Danielem Přibylem.

„Měli jsme prvního půl roku jako všichni zavřeno kvůli lockdownu, tzn. věnovali jsme se, kde to šlo, spíše digitálním aktivitám,“ uvedl Přibyl. „V druhé půli to nejprve vypadalo velmi nadějně, diváci měli vekou chuť vrátit se do hledišť. Nicméně od druhé půlky září jsme zaznamenali pokles návštěvnosti, který se prohluboval až dokonce roku a v souvislosti s omikronem pokračuje doteď. Je to celkem logická reakce diváků, kteří si z důvodu větší nemocnosti nemohou plánovat dopředu volnočasové aktivity a je také větší počet zrušených představení ze stejného důvodu,“ vysvětlil ředitel Městských divadel pražských, kam patří divadla ABC, Komedie a Rokoko.

„Já bohužel nemůžu než potvrdit zkušenost pražských kolegů. My zaznamenali třetinový výpadek příjmů a přežít jsme dokázali jen díky dotaci ministerstva kultury. Také se potýkáme se změnou diváckých zvyklostí, máme méně předplatných, jednají více impulzivně,“ doplnil Sládeček z divadla Husa na provázku, které je experimentální brněnskou scénou.

Co konkrétně musejí divadla nejvíce řešit? Podle Přibyla se od začátku pandemie jedná o jednu dlouhou už téměř dva roky trvající situaci: „Kulturní sféra je od března 2020 pod neustálým vlivem restrikcí. My jsme se vlastně nikdy nevymanili z omezení. Ať už kapacitně či tím, co se smí, či nesmí na jevišti. Kultura je vlastně jeden z nejzasaženějších oborů lidské činnosti, ne-li nejzasaženější spolu s cestovním ruchem. My, kteří jsme zřizovaní, máme štěstí, že nám pomáhá ministerstvo či zřizovatelé, nicméně i po těch dvou letech jsme se dostali do další náročné zkoušky, a to je omikron.“ Sládeček doplnil: „Je nesmírně těžké premiérovat a uskutečňovat závazky veřejné služby vůči divákům, kdy vám neustále vypadávají herci, přezkušuje se, zaskakuje, apod. Přesto jsme se shodli, že budeme v kolektivu našeho divadla brát každé odehrané představení jako vítězství."

Také podle ředitele Městských divadel pražských je cílem i za ztížené situace hrát pro živé publikum, neuchylovat se do online roviny, jako tomu bylo na samém začátku pandemie. Brněnský umělecký šéf dodal: „Naším plánem je hrát, dokud to půjde a přečkat tuto vlnu. Vycházím ze slov odborníků, kteří tvrdí, že by měla projít velice rychle. Proto si nejsme jisti, zda je cestou teď přepřahat na online program. Chceme „dogenerálkovat“ představení, která teď máme před sebou, tzn. Chazarský slovník a Proč se dítě vaří v kaši."

Jak se promítla pandemie do divadelní tvorby? Které nové problémy umělci reflektují? A nakolik pomáhají divadlům podpůrné vládní programy pro kulturu? Dozvíte se v celém rozhovoru s Danielem Přibylem z Městských divadel pražských a Martinem Sládečkem z Divadla Husa na provázku, najdete ho v audioarchivu či podcastových aplikacích.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

Regiony

Regiony