Ekonom o zrušení superhrubé mzdy: Hádankou je, proč k tomu dochází právě teď.

Největší daňová reforma posledních let, kterou podpořili poslanci hnutí ANO, ODS, SPD a KSČM, budí ve společnosti velké emoce. Nyní návrh čeká na projednání Senátem a musí jej podepsat prezident. Kritici upozorňují na to, že zrušení superhrubé mzdy se negativně projeví v příjmech krajů a obcí, zatímco na daňového poplatníka nebude mít zásadní vliv. Martin Kupka ve vysílání Proglasu připomněl, že superhrubá mzda měla své oponenty z různých stran politického spektra hned po svém zavedení v roce 2008. "Je ale hádankou, proč k tomuto kroku došlo právě nyní. Pokud by se zrušila v takové podobě, jak se teď navrhuje, výrazně negativně by se to odrazilo ve státním rozpočtu, který je už i tak pod velkým tlakem v důsledku covidové pandemie. Domnívám se proto, že velkým problémem není ani tak samotné zrušení superhrubé mzdy, jako spíše to, že se tak děje v aktuální situaci,” vysvětlil svůj postoj k navrhované reformě hlavní ekonom ČSOB.

Podle Martina Kupky může být důvodem vedoucím ke zrušení superhrubé mzdy doměnka, že to povede k větší spotřebě u lidí, kterým se tímto způsobem sníží daně. To pak následně povede k rychlejší obnově ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Zároveň ale také poukázal na skutečnost, že zrušení superhrubé mzdy se pozitivně projeví především na příjmech zaměstnanců s vysokými platy, zatímco lidé s nízkým příjmem si nepolepší téměř vůbec. “Takže těm, kteří jsou dopady covidové pandemie zasaženi nejvíc, zrušení superhrubé mzdy nepomůže, protože ti už nyní v některých případech daně díky různým úlevám neplatí. Mnohem užitečnější, ale podstatně složitější by bylo udělat promyšlenou daňovou reformu tak, aby lidé s nejnižšími příjmy daně státu nejen neodváděli, ale ještě by mohli získat určité daňové bonusy,” objasnil v relaci 13+ ekonom Kupka.