Druhá vlna epidemie zasahuje také sociální zařízení

Druhá vlna epidemie zasahuje také sociální zařízení
16. října 2020 13+, Události Autor: Eva Svobodová

Nekašlejme na druhé - tak se nazývá výzva nevládních organizací z oboru sociálních služeb, pečovatelství či vzdělávání. V souvislosti s druhou vlnou epidemie koronaviru nabádá k dodržování základní pravidel při epidemii, k soucitu s těmi, kterým může nemoc vážně uškodit a také k podpoře lidem v okolí. K výzvě se připojila také Charita Česká republika. "Lidé tuto chorobu začínají podceňovat a pochybovat o jejích dopadech," říká  ředitel Charity Lukáš Curylo.

Ve výzvě zaznívá zmínka o určité únavě a frustrace ve společnosti, zlehčování situace. Je změna nálady oproti jaru důvodem tohoto apelu?

Důvodů je několik. Prvním je, že lidé skutečně začínají podceňovat tuto chorobu, začínají pochybovat o jejích projevech a dopadech do života lidí. Kvůli této frustraci vzhledem k uvolnění v létě, kdy si zvykli na běžný život, se nechtějí vracet znovu do opatření, která jsme zažili na jaře. Vlivem nedůvěry jak v instituce, tak kvůli chaotickému řízení opatření, jemuž často nerozumí, opadá důslednost v dodržování pravidel, což může přispět ke zhoršení epidemické situace v republice.

Cituji z textu výzvy: "V jarní vlně šíření koronaviru čelily nevládní organizace náporu klientů a práce srovnatelnému se středně velkou katastrofou. Situace se opakuje, jen s mnohem horšími čísly." Co to znamená pro provoz charitních služeb?

Provoz je tím přímo zasažený. Ne na straně klientů, kteří jsou třeba často covid-pozitivní, ale je to komplikace pro naše zaměstnance, kteří musejí dodržovat zvýšená bezpečnostní opatření - převleky, ochranné štíty, pláště a podobné věci. Je to svízelná situace v panelových domech, kde se musejí převlékat na chodbě a podobně. Zasahuje to samozřejmě  i náš personál, který je občas také nakažený. Musíme proto shánět náhrady nebo částečně omezovat naše služby. Takže je to komplex problémů a potíží, které aktuálně musíme řešit, abychom svou službu byli schopní poskytovat a při tom neohrožovali klienty ani zaměstnance.

Vláda zdůvodňuje zaváděná opatření potřebou předejít zahlcení zdravotnického systému. Vnímá i vaši situaci, komunikuje s vámi?

Myslím, že komunikace by měla být daleko lepší. Hovoří se především o lůžkách v nemocnicích, ale my máme problém s lidmi, kteří se z nemocnic právě vracejí. Často se stává, že nemocnice či lázně propustí našeho klienta bez testu a my pak při přijetí do zařízení zjistíme, že nám sem zavlekl covid-19. To doposud není dořešeno, aby se testovalo i při opouštění nemocnic a podobných zařízení. To je problém, který nám velmi komplikuje život. A pak na druhé straně zase nemůžeme klienty, kteří potřebují péči, dát do nemocnice, protože jsou přeplněné. I to je problém, který musíme operativně řešit s praktickými lékaři.

Ve vyjádření ředitele brněnské diecézní charity Oldřicha Haičmana jsem zachytil, že je momentálně také problém s vymezením toho, co mohou vykonávat dobrovolníci, tedy konkrétně co do odborné činnosti. Ministerstvo vnitra se k tomu staví zamítavě. Můžete říci podrobnosti?

Ano, mohu to potvrdit. Máme řadu dobrovolníků, kteří by nám chtěli pomoci při poskytování sociálně-zdravotních služeb, ale není to bohužel možné, protože česká legislativa jim neumožňuje konat odbornou činnost. Což je samozřejmě škoda. Myslím, že po nějakém zaškolení by nějaké základní sociální úkony v těchto krizových situacích vykonávat mohli, ale není to možné. Což nám komplikuje život, protože je musíme nahrazovat např. bývalými zaměstnanci v seniorském věku, kteří nám pomáhají zabezpečit službu v případě, že máme větší nemocnost u běžných zaměstnanců.

Vnímáte nějakou skupinu, která je teď zvláště ohrožená?

Určitě jsou složitou skupinou lidé bez domova a na ulici, protože jejich kontakt s lidmi i informacemi, případně ochota dodržovat principy, je složitější. Snažíme se jim maximálně vycházet vstříc, aby nemoc ve společnosti dále nešířili, ať už vědomě, či nevědomě. To je taková problematičtější skupina, se kterou musíme pracovat ve spolupráci s obcemi. Pak jsou to lidé starší šedesáti let, kteří jsou ohrožení. Zvláště ve stacionářích a pobytových službách, kde ke kontaktu dochází cíleně i v rámci sociálního programu, tak tam když se choroba zvnějšku zavleče, např. u klienta, který šel na vyšetření či operaci, tak je to samozřejmě komplikace. Naše ani ostatní zařízení na to nejsou připravená, aby měli izolované pavilony a pokoje. Je to pro jednotlivá charitní zařízení velice procesně a organizačně náročné.

Cituji z výzvy: "Pokud můžete, pomozte svým sousedům a lidem v okolí."  Lze to brát zároveň jako odpověď na otázku, co může v této situaci udělat jednotlivec?

Ano, je to výzva k tzv. běžné sousedské výpomoci, ať už ve farnosti nebo v rámci bytového domu či třeba mezi sousedy na vesnici. Sousedovi, který je třeba v karanténě a nemůže si dojít nakoupit, s ním pomoct, nebo ho zavézt k lékaři, zařídit mu věci, které potřebuje. Aby musel minimálně opouštět svůj domov a tím pádem i minimalizoval přenos nákazy na druhé lidi.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 11, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 11 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony