Dobře hospodařit a zvážit etická hlediska – debata o nadaci Arietinum

Dobře hospodařit a zvážit etická hlediska – debata o nadaci Arietinum

Pořad v souvislostech


Církev investující - o nadaci Arietinum
Audioarchiv
24. května 2021 13+ Autor: Filip Breindl

Slova o vyvádění církevních peněz či dokonce tunelování zaznívala od kritiků nadace Arietinum, kterou zřídil kardinál Dominik Duka. Pražské arcibiskupství svůj postup označuje za transparentní a uvádí, že nad činností nadace bude mít stálou kontrolu a výtěžek použije na zajištění soběstačnosti církve po odluce od státu. Objevují se i výtky vůči konkrétnímu projektu nadace na církevních pozemcích v Praze-Hostivaři. Záležitosti jsme se věnovali v pondělní relaci 13+ na Radiu Proglas.

Podle advokáta a církevního právníka Štěpána Šťastníka z dostupných dokumentů nadace vyplývá, že pražské arcibiskupství nad její činností uplatňuje trvalou kontrolu. "Je zcela zřejmé, že tato nadace je a nadále bude zcela pod kontrolou aktuálního pražského arcibiskupa. To znamená kteréhokoli pražského arcibiskupa. A kromě něj dalších významných osob, které k tomu mají odpovídající funkce v rámci Arcibiskupství pražského. I když to není nadace v režimu kanonického práva, je a vždycky bude pod kontrolou arcibiskupství," uvádí Štěpán Šťastník, podle jehož názoru záležitost nepodléhá vatikánskému dohledu, jak tvrdí kritici nadace. "Mám za to, že ingerence (zasahování) Vatikánu, o které je zde hovořeno, není na místě. Kritici se odkazují na směrnici ČBK z roku 2016, která navazuje na kánon 1292 Kodexu kanonického práva, a která dává limity 10 a 40 milionů korun. Ovšem já to chápu tak, že tyto limity hovoří o nakládání s majetkem směrem z nebo do katolické církve. (…) Tato nadace má být zcela pod kontrolou Arcibiskupství pražského, resp. pražského arcibiskupa, stále se tedy má jednat o církevní majetek,“ říká právník.

Název nadace odkazuje na osobu bývalého arcibiskupa Josefa kardinála Berana a cílem její činnosti je podpora činnosti církve v pražské arcidiecézi, zejména pastorace, charity či školství, uvedl pražský generální vikář Jan Balík s tím, že nadaci vnímá jako vhodný nástroj pro daňovou optimalizaci a také rozložení investičních rizik. "Jsme v situaci, kdy od roku 2030 musíme být schopní hlavní činnost platit ze svých zdrojů. Z toho, co jsme dostali (v majetkovém narovnání, pozn. red.) od státu, tedy pozemky atp., z toho, co si vyděláme, nebo z toho, co dostaneme v darech. Musíme se tedy chovat opravdu odpovědně," řekl P. Balík v debatě, kde byl jeho oponentem architekt Petr Klápště z ČVUT. Ten na internetu popsal své výhrady proti pozemkovým převodům v Praze-Hostivaři a spojení církevního majetku s developerskou společností Central Group, která podle něj usiluje o změnu územního plánu, aby mohla stavět na pozemcích určených k rekreačnímu zázemí pro okolní obyvatele a ke sportu. "Tady se neděje nic nelegálního, církev nedělá nic proti platné legislativě, budou o tom rozhodovat orgány, které o tom rozhodovat mají. Za mě je mnohem zajímavější ta rovina, jak se ve společnosti konstituuje to, co je a není v pořádku. Jestli je v pořádku měnit územní plán, který má nějaké opodstatnění, jenom proto, že je to pro někoho finančně výhodné,“ uvedl Petr Klápště. Jan Balík připomněl, že ke změnám územního plánu dochází a rozhodující slovo má samospráva.

"Pro mě je zajímavá encyklika papeže Františka Laudato si', v níž mluví o zodpovědnosti za naši společnou budoucnost, za životní prostředí a o tom, že církev by se těmto záležitostem věnovat měla. Na základě vnějšího pohledu a po přečtení této encykliky jsem toho názoru, že by to tak být mělo," reagoval Petr Klápště na otázku, zda by katolická církev měla jako významný restituent ovlivňovat pravidla kolem územního plánování a nakládání s pozemky. Podle Jana Balíka pražská arcidiecéze u konkrétních záměrů posuzuje i jejich etickou rovinu, zároveň potřebuje z restituovaného majetku zajistit prostředky pro své fungování po roce 2030, kdy skončí platby od státu: "Naše rozhodnutí se vždycky nemusí líbit všem, to chápu a připouštím, ale je potřeba se postavit čelem k tomu úkolu, který církev dneska má – stát se samostatnou v hlavní činnosti. (...) V každé situaci volíme nejlepší variantu, kterou vyhodnotí odborníci a naše ekonomická rada jí dá svůj souhlas – pro dobro církve, což je naše povinnost.  Musíme se uživit a nemůžeme úplně všechen majetek rozdat nebo úplně všem vyjít vstříc. V tom, co zvažujeme, nejsou jen finanční, ale i etická hlediska, a pochopitelně i tyto věci se projednávají se samosprávou," podotkl generální vikář.

Záležitosti se věnoval celý pořad 13+, záznam najdete v našem audioarchivu.

Ilustrační foto: Pixabay.com

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

Regiony

Regiony