Den Země jako výzva k ochraně přírody. Scházejí se světoví lídři, své potíže má i Česko

Den Země jako výzva k ochraně přírody. Scházejí se světoví lídři, své potíže má i Česko
22. dubna 2021 13+ Autor: Ondřej Havlíček

Krize covidová jako by nechala na pár měsíců zapomenout na krizi klimatickou. Ta ale na rozdíl od ustupující pandemie přetrvává, jejím řešením se tak dva dny na klimatickém summitu budou zabývat světoví lídři. O něm i o potížích české přírody a krajiny jsme mluvili s našimi hosty v dnešním vydání pořadu 13+.

Dvoudenní klimatický online summit začíná právě dnes na Den Země. Svolal ho prezident USA Joe Biden, zúčastní se na čtyřicet hlav států, mezi nimi třeba také šéf Kremlu Vladimir Putin, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo čínský prezident Si Ťin-pching.

Podle Michala Berga, spolupředsedy Strany zelených, má summit dva hlavní cíle: znovupřihlášení se Spojených států (po čtyřletém období úřadování Donalda Trumpa) k zodpovědnosti za zásadní problém ochrany klimatu a také zapojení ostatních velmoci do tohoto tématu. 

Berg Proglasu popsal, jaká jsou podle něj hlavní témata začínajícího summitu: „Spojené státy by měly ohlásit další snižování emisí, zároveň se summitu zúčastní i zástupci zemí, které jsou už nyní změnou klimatu postiženy, ať už jsou to tichomořské ostrovy nebo Bangladéš, a bude se jednat o tom, jak získat peníze na adaptaci a řešení urgentních problémů těchto zemí. Tématem bude i otázka inovací, technologií a toho, jak mohou velké firmy přispět svým dílem k řešení změny klimatu.“

Klimatu se věnovala i druhá část pořadu 13+, tentokrát se zaměřením na tuzemsko. Podle Tomáše Růžičky z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je vztah Čechů k přírodě velmi dobrý a přispěly k tomu i události posledního roku: „Myslím, že jsme si v pandemii všichni uvědomili, jak moc přírodu potřebujeme a jak jsou pro nás důležitá chráněná území, která máme.“

V loňském červenci zaznamenala některá chráněná území rekordní návštěvnost, zvláště českých a moravských hor, jinak ale Růžička žádný zásadní dopad pandemických opatření na domácí krajinu nevidí: „To zásadní, co ovlivňuje kvalitu české přírody, není návštěvnost. Je to způsob hospodaření, hlavně v zemědělské krajině. Zaznamenali jsme úbytek druhů, které ještě v 80. letech byly velmi běžné. Například u koroptve polní došlo za posledních deset let k padesátiprocentnímu poklesu. Nebo skřivan polní, u něho za posledních deset let klesla početnost o 20 %. Tady je vidět, že zemědělské hospodaření přírodě skutečně neprospívá a byla by potřeba ho změnit.“

Co konkrétně by podle něj pomohlo či které živočišné druhy jsou v této době naopak početně na vzestupu, uslyšíte v celém rozhovoru v našem audioarchivu.

foto: pixabay.com

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony