D. Hůle o pomoci po tornádu: Dárci chtěli dát peníze navíc, odklad exekucí je na místě

D. Hůle o pomoci po tornádu: Dárci chtěli dát peníze navíc, odklad exekucí je na místě
7. července 2021 13+ Autor: Filip Breindl

V souvislosti s kritikou původního, dnes zrušeného vládního nařízení o podmínkách státního dotačního programu Živel, podle něhož se od dotace měly odečítat dary z veřejných sbírek či náhrady od pojišťoven, jsme v relaci 13+ hovořili s Danielem Hůlem ze společnosti Člověk v tísni. Odborníka na dluhovou problematiku jsme se zeptali i na situaci lidí v exekucích v zasažených oblastech.

"Podle mě by se pojistné plnění nemělo od státní dotace odečítat vůbec, aby to bylo fér, protože to spolu nesouvisí. Ale toto je posun správným směrem," uvedl Daniel Hůle k aktuálnímu rozhodnutí vlády, že státní dotace pro lidi zasažené tornádem se nebude krátit o případné dary z veřejných sbírek a v případě pojistného plnění do 70 procent jeho výše. Započítání příspěvků veřejnosti by podle Hůleho bylo v rozporu s úmysly dárců: "Stát prostřednictvím své vlády vyhlásil relativně rychle po té katastrofě, že rodiny dostanou dotaci až dva milióny korun, a lidé přesto dávali do soukromých sbírek na obnovu. Znamená to, že chtěli dát peníze navíc a ne přispívat na státní dotaci, kterou si stejně všichni zaplatíme z daní. Stát by měl nechat co nejvolnější pole, aby z té dotace bylo možné okamžitě a rychle krýt vzniklé náklady s co nejmenším prokazováním, protože ti lidé potřebují pomoc rychle. Díky tomu ohromnému množství vybraných peněz dokážou a sami mohou určit, na co je použijí," řekl Daniel Hůle s tím, že pomoc nevládních organizací by se měla co nejméně překrývat se státní; v nevládním sektoru podle něj probíhá potřebná koordinace.

Odborník na dluhovou problematiku se v relaci 13+ vyjádřil také k situaci lidí v zasažených lokalitách, kteří jsou v exekuci. Roční odklad, který navrhuje jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) s podporou České asociace povinných, pokládá Daniel Hůle za nejdostupnější, ale nikoli zcela ideální řešení. "V ČR máme v průměrně pět exekucí na jednoho dlužníka a průměrně je vymáhá 4 a půl exekutora. I když se tři exekutoři budou řídit nějakým doporučením Exekutorské komory, pokud to nebude vycházet jako závazný postup správních předpisů, pořád se může najít nějaký exekutor, který takové doporučení respektovat nebude. Obecně nemáme dobrou zkušenost s doporučujícími postupy," uvedl Hůle s tím, že pro jednotlivé exekutory nejsou případná doporučení a výzvy Exekutorské komory nad rámec zákona závazné. Přijetí případné legislativní úpravy pak vyžaduje určitý čas, vzniknout by ale pro podobné situace měla: "Jedna věc je, že ten člověk dluží peníze a určitě je má vrátit. Ale ve chvíli, kdy jste tak fatálně postižen a řešíte přežití, je důležité, aby ta rodina měla základní vybavení a základní možnost fungovat. Také proto, aby mohli rodiče například chodit do práce a vydělávat peníze na exekuční poplatky. Vydrancování takto fatálně postižených lidí je nevýhodné pro celou společnost," míní Daniel Hůle.

Jaké změny přináší exekuční novela, kterou se zabývají poslanci po navrácení ze Senátu? Posouvá podle Daniela Hůleho řešení dluhů v Česku do férovějšího prostředí? Poslechněte si celý rozhovor v dnešní relaci 13+.

ilustrační foto: Martin Holík, Radio Proglas

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

Regiony

Regiony