Co se zde děje, je skandální a otřesné, říká migrační expertka o situaci na polsko-běloruské hranici

Co se zde děje, je skandální a otřesné, říká migrační expertka o situaci na polsko-běloruské hranici

Pořad v souvislostech


Humanitární krize na polsko-běloruských hranicích
Audioarchiv
9. listopadu 2021 13+ Autor: Eva Svobodová

Za hrozbu pro stabilitu a bezpečnost celé EU označil polský premiér Mateusz Morawiecki migrační krizi na hranici s Běloruskem. Včera se ji pokusily překonat tisíce migrantů. Premiér to pokládá za hybridní útok autoritářského režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který sem tyto lidi cíleně dováží. O situaci, kdy tisíce osob původem z Iráku, Afghánistánu či afrických zemí uvíznou mezi oběma zeměmi v lesích, jsme hovořili s novinářem Tomášem Brolíkem, který oblast nedávno navštívil, a odbornicí na migraci Šárkou Antošovou z Amnesty International.

Ta oblast není hustě osídlená, celé to drama se odehrává v hlubokém hvozdu, kam místní moc nechodí. Jde o Bělověžský prales, kam není radno chodit, dá se tam ztratit. Je tam hodně popadaných stromů, bažiny, těžký terén plný divokých zvířat, například zubrů. Je to sice pár stovek metrů od vesnic, ale není to vůbec znát,“ popsal místní situaci Tomáš Brolík. Upozornil, že z polské strany je příhraniční oblast uzavřená pro každého, kdo nebydlí v některé z nedalekých obcí.

Brolík v reportáži časopisu Respekt tento týden popsal snahy místních, kteří se uprchlíkům uvězněným v lesích snaží pomáhat. „Polské veřejné mínění je rozpolcené – polovina říká, že orgány zasahují moc tvrdě, kdy pohraniční stráž vozí lidi zpět k hranicím, což je na hraně mezinárodního práva. Druhá polovina říká, že je to na místě, protože situace je extrémní, je to útok Běloruska a ti lidé tam nemají co pohledávat. Tohle rozdělení je stejné i v Bělověži,“ uvedl. Dodal ale, že místní, kteří uprchlíkům pomáhají, prý necítí nevraživost či nervozitu ze strany okolí.

Podle migrační specialistky Šárky Antošové je z hlediska mezinárodního práva problém v tom, že tito uprchlíci nemohou žádat o mezinárodní ochranu. „Neznamená to, že ji musí dostat, každý ale má právo o ni požádat a projít azylovým řízením. Lidem na hranici je ale odmítáno o ni požádat a jsou vytlačování zpět do Běloruska, a to ještě násilně,“ dodala. Zároveň jsou podle ní zcestná tvrzení, že kdyby se tito lidé do Polska dostali, hrozilo by zahlcení Evropy uprchlíky. Uvedla, že nyní je migrace, v důsledku dohody EU s Tureckem a Libyí, na minimální úrovni: „Za tento a minulý rok máme nižší příchody do Evropy než před rokem 2014. Několik tisíc lidí, kteří přijdou do Polska, nezpůsobí humanitární krizi. Když se ukazují záběry stovek či tisíců na hranicích, tak to vypadá hrozivě, ale do Řecka v roce 2015 proudily tisíce lidí denně. V porovnání s tím toto není nic nezvládnutelného,“ zdůraznila.

Na otázku, proč Polsko nepouští k uprchlíkům humanitární pomoc, ač mu to Evropský soud pro lidská práva dvakrát nařídil, Brolík odpověděl: „Humanitární organizace a média si myslí, že polská strana nechce, aby někdo viděl, co se tam děje. Není to hezké na pohled. Jsou tam i ženy, děti, staří lidé. Tyhle lidi posadíte v noci na nákladní auto a odvezete do Běloruska, kde víte, co je čeká, a hlavně ti lidé se za pár dní objeví zas.

Existuje z této situace východisko? Je podle našich hostů řešením tlak ze strany jednotlivých členských států EU na Bělorusko a Polsko? A používají vlády těchto zemí uprchlíky opravdu jako nástroj k destabilizaci EU či zakrytí jiných problémů? Dozvíte se v celém záznamu pořadu 13+ v audioarchivu.

NyníKomorní hudba
Skladba: Sonáta pro flétnu a basso continuo G dur - Andante; Autor: Richter František Xaver; Sóla: Válek Jiří - flétna, Knoblochová Monika - cembalo, Nouzovský Petr - violoncello
02:00Za 5 pět
02:46Písně
03:00Z archivu hudebních...
03:45Písničky před svítáním
05:00Varhanní hudba
05:30Písničky pro sváteční...

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

Regiony

Regiony