Budoucnost českého zemědělství: Jsou velcí producenti v ohrožení?

Budoucnost českého zemědělství: Jsou velcí producenti v ohrožení?
20. ledna 2022 13+ Autor: Eva Svobodová

Ministerstvo zemědělství chystá nový Strategický plán Společné zemědělské politiky na roky 2023-2027. Zvednout by se měly redistributivní platby, tedy podpora pro prvních 150 hektarů z 10 na 23 %, což má pomoci menším zemědělcům. Proti se staví Agrární komora a Zemědělský svaz, které na dnešek svolaly protesty. Návrh naopak brání Asociace soukromého zemědělství sdružující drobnější zemědělské firmy. Kdo na novém návrhu vydělá a komu uškodí? A jak změny dopadnou na spotřebitele? O tom v pořadu 13+ debatovali předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl. 

Podle šéfa Zemědělského svazu nemá nový Strategický plán v Evropě obdoby, přerozdělení 23 procent je podle něj „extrémní“. „Nejen že to vytváří obrovské rozdíly mezi dvěma skupinami zemědělců v ČR, ale navíc ty zemědělce, kteří dělají potraviny, staví do nekonkurenceschopného postavení vůči jiným zemím, protože tam taková redistribuce není a není ani plánovaná,“ uvedl Martin Pýcha. Větší podpora by tak minula ty producenty, kteří vyrábějí tzv. citlivé komodity a chovají zvířata. „Chceme, aby ti, kteří provozně a investičně dělají náročnější obory, zvláště živočišnou výrobu, za to nebyli potrestáni tím, že jim vezmeme investiční prostředky a přerozdělíme je ne na základě toho, co ten zemědělec dělá, ale na základě velikosti,“ zdůraznil ve vysílání.

S tím nesouhlasí Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství. „Je třeba říct, že obrovské rozdíly mezi zemědělci zavedla minulá vláda Andreje Babiše. My jsme atyp v celé Evropské unii, protože zatímco jinde EU více dotuje první hektary už dávno, v ČR je to úplně obráceně (…). Nová vláda se konečně pokusila tento systém napravit. Ona navíc nedává malým zemědělcům nic navíc, ale díky úpravě strategického plánu dotační pravidla narovnává,“ oponuje. Řekl také, že tzv. citlivé komodity, kam patří například brambory, chmel, dojnice, kozy a ovce, produkují nejvíce podniky do 3500 hektarů, kterých se chystané změny právě pozitivně dotknou.  

Podle Pýchy je to ovšem naopak: „Teď nastane situace, že se podpoří právě ti zemědělci, kteří ty citlivé komodity dělají v mnohem menším rozsahu, a peníze se seberou těm hlavním producentům. To je ta realita, před kterou chceme varovat a vládu na to upozornit,“ uvedl. Ohrozí se tak podle něj konkurenceschopnost tuzemských výrobců i na evropském trhu. Místopředseda Asociace soukromého zemědělství to vidí opačně: „Vláda reaguje na stav v českém zemědělství a snaží se ho přeměnit na lepší systém. Aby bylo konkurenceschopnější, pestřejší, aby byly životaschopnější i menší farmy do 1500 hektarů, které jsou na globalizovaném trhu ekonomicky ohrožené,“ řekl. „ČR má ohromný hendikep, protože zemědělci se neumí podílet na přidané hodnotě svých produktů, neumí je zpracovávat ve srovnání se zahraničím. Ukazuje se, že jednoduchá velkovýroba není schopná zajistit smysluplnou výrobu a prodej surovin. Je třeba to přenést do nějaké sféry, aby výroba měla podíl na zpracovávání. Tam ten směr je podle nás nastavený dobře a český spotřebitel na tom může jen vydělat,“ míní.

Celou debatu si můžete poslechnout v záznamu v audioarchivu nebo v podcastových aplikacích.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

Regiony

Regiony