Benda a Špičák: Arenberger musí majetková přiznání vysvětlit. Na očkování a nedůvěře se neshodneme.

Benda a Špičák: Arenberger musí majetková přiznání vysvětlit. Na očkování a nedůvěře se neshodneme.

O rozvolňování protiepidemických opatření, průběhu očkování, kauze kolem majetkového přiznání ministra zdravotnictví i o plánovaném hlasování o nedůvěře vládě mluvili ve vysílání Proglasu poslanci a členové Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS) a Julius Špičák (ANO).

„O očkování vláda rozhoduje mimořádně politicky. Především premiérovi jde o to, aby mohl mluvit o tom, že už umožnil očkování pod padesát nebo pětačtyřicet let. Vláda se ale od začátku měla snažit, aby byli prioritně naočkováni nejstarší lidé, kteří jsou nejvíce ohroženi. Měla  by se snažit tyto lidi ochránit a ne očkovat proto, aby se dalo chodit do restaurací nebo jezdit na dovolenou,“ řekl Benda hned v úvodu rozhovoru a dodal, že jde podle něj o „úplně zvrácené uvažování premiéra Babiše.”

Bendův poslanecký kolega Julius Špičák ale nesouhlasí, vakcinace podle něj v Česku nepředstavuje zásadní problém: „Musely být očkovány i skupiny obyvatel, na kterých je společnost zásadně závislá. Kromě nejstarších lidí tak prioritní skupinu představovali zdravotníci a pedagogičtí pracovníci.“ Špičák také zmínil své upřímné překvapení z toho, jak rychle pandemie ustupuje. „Je to pravděpodobně souběh dvou faktorů, a to je vakcinace a přirozená promořenost. Osobně bych byl pro to, aby se před vším ostatním upřednostnilo rozvolňování ve školách. Ty by pro nás měly být nejdůležitější.”

S promořeností společnosti souhlasí i Benda, vláda ale podle něj otevřeně nepřiznala, že se na strategii očkování vydala. „Vidíme to na okresech, které na tom byly před měsícem a půl nejhůř, že nyní mají čísla úplně fantastická. Nemám ale pocit, že by školy byly pro vládu prioritou. Často mám dojem, že se vláda spíš soustředí na koncerty nebo fotbalová utkání než na školy. Zároveň nedokáže dostatečně včas reagovat na vývoj situace. Lidé tak přestali na ulicích nosit roušky dřív, než vláda oficiálně přiznala, že už nejsou potřeba.”

V poslaneckém duelu jsme se ale zajímali také o pohled obou členů zdravotnického výboru na kauzu neúplného majetkového přiznání ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, na které upozornila minulý týden Televize Seznam. Marek Benda k tomu poznamenal: „Pokud někdo přichází jako protikorupční hnutí a hlásá, že všechno má být čisté, transparentní a jasné, tak se z toho potom nemůže stát institucionalizovaná korupce. A pokud se po někom chce, aby ve své funkci podával majetkové přiznání a po dvou nebo třech letech se ukáže, že zapomněl přiznat majetek za desítky milionů, tak bych odstoupení považoval za úplně zásadní věc.”

Majetkové přiznání je spolu se zákazem podnikání jednou ze základních povinností politiků směrem k veřejnosti. Podle zákona o střetu zájmů ho musí podávat nejen ministři nebo poslanci, ale třeba také členové některých orgánů státních příspěvkových organizací nebo jejich zaměstnanci na vysokých pozicích. Přiznání má zajistit přehled veřejnosti o tom, zda daná osoba nezneužívá svého postavení k obohacování se. Ministr Arenberger musel přiznání podat už v době svého působení ve vedení vinohradské nemocnice, podle zjištění Televize Seznam ale nepřiznal za předchozí rok zdaleka všechen majetek. Následně pak Arenberger minulý týden v novém přiznání uvedl další majetek v hodnotě desítek milionů korun.

Julius Špičák přiznal, že to je problém a že kauza nevrhá pozitivní světlo na fungování ministerstva zdravotnictví a na vládu. „Dal bych profesorovi Arenbergerovi šanci, aby danou věc dostatečně vysvětlil, což se, pokud já vím, ještě nestalo.”

V rozhovoru došlo i na téma hlasování o nedůvěře vládě, které plánují na začátku června vyvolat opoziční strany sdružené v koalici SPOLU a v koalici Pirátů s hnutím STAN. Poslanec Marek Benda k tomu řekl: „V listopadu loňského roku, kdy se ukázalo, jak chaoticky vláda řídí nouzový stav, jsme řekli, že po jeho skončení vyvoláme hlasování o nedůvěře vládě. Pro nás je to etická otázka. To, co vláda předvádí, je naprosto zoufalé. My musíme vládě říct, že nemá důvěru Poslanecké sněmovny. Je nutné, aby toto veřejnost věděla.”

Julius Špičák prý krok opozice chápe, jde podle něj o potřebu se zviditelnit před volbami: „K ničemu dobrému to ale nepřispěje. Místo toho, abychom se soustředili na konkrétní problémy v řízení státu, tak se budeme zaměřovat na boj mezi jednotlivými politickými stranami.“

Celý rozhovor poslouchejte v našem audioarchivu.

foto: PS PČR

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony