Armáda má v Barmě výsadní postavení, ale ne popularitu - o souvislostech převratu v Asii

Armáda má v Barmě výsadní postavení, ale ne popularitu - o souvislostech převratu v Asii
1. února 2021 13+ Autor: Filip Breindl

Namísto ustavujícího zasedání nového parlamentu po listopadových volbách výjimečný stav vyhlášený armádou, zadržení politických představitelů země včetně prezidenta Win Myina a šéfky vlády Do Aun Schan Su Ťij, zprávy o přerušeném telefonickém spojení, výpadcích internetu či televizního vysílání - takové informace dnes přicházely z Barmy, oficiálně Republiky Myanmarský svaz, kde armáda vládla přes 50 let a moc předala až v minulé dekádě. Hostem našeho vysílání byl Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů, který se tomuto asijskému regionu dlouhodobě věnuje.

„Výsledky listopadových voleb jsou jednoznačně legitimní. Vzhledem k situaci v Barmě se pochopitelně objevily určité neregulérnosti, které by bylo třeba prošetřit a provést nápravu, ale celkem se dá říci, že volby proběhly standardně," říká Miroslav Nožina ke zdůvodnění výjimečného stavu, které používá armáda, tedy poukazu na údajně zmanipulované volby. Vztah obyvatel k armádě podle něj nejlépe vystihují samotné volební výsledky s výraznou většinou hlasů pro demokratickou formaci vedenou Su Ťij a malou podporou Strany svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí představitelé barmské armádní junty. „Armáda rozhodně populární není. Má tam pochopitelně své stoupence, protože je navázaná na širší ekonomicko-politický blok místních velmi silných podnikatelů, takže její vliv je výrazný. Dodnes na základě ústavy ovládá silová ministerstva, bezpečnostní radu státu, de facto působí jako autonomní blok v zemi. Řekl bych ale, že popularita mezi obyvateli není vysoká," přibližuje výzkumník.  

Hovořili jsme také o šéfce vlády Do Aun Schan Su Ťij, která obdržela v roce 1991 Nobelovu cenu za mír jako armádou pronásledovaná zastánkyně demokratického uspořádání země a dodržování lidských práv. Zejména v souvislosti s děním kolem muslimského etnika Rohingů v Barmě ale její mezinárodní kredit zeslábl, podle Miroslava Nožiny ne úplně spravedlivě: „Málo lidí si uvědomovalo, že měla jen malé prostředky, aby to dění ovlivnila. Tam skutečně armáda operuje naprosto nezávisle. Ona se to snažila řešit tak, aby netorpédovala postupný demokratizační proces. Mezinárodní společenství čekalo velké proklamace, ale ona zvolila spíše roli národního politika, než mezinárodní ikony, a za to si jí popravdě vážím," uvedl autor publikace Barma. Etnický problém, válka a boj za demokracii.

Připomněl, že kromě Rohingů v zemi žije více než stovka etnických skupin včetně převážně křesťanských Kačinů či Karenů, kteří prakticky od počátku barmské nezávislosti v roce 1948 vedou konflikt s vládnoucími Barmánci. Zčásti má i náboženský podtext: „V současnosti hlavně rezonuje negativní vztah mezi buddhisty a muslimy, což se odrazilo i v tom konfliktu Rohingů, ale je tam i poměrně silné napětí mezi některými buddhistickými a katolickými skupinami," popsal Nožina. „Řekněme, že to křesťanské spektrum mělo vždycky tendenci směřovat svou spolupráci k demokratické vládě. V době vojenské junty se místní křesťané snažili držet pozici, aby nebyli příliš vidět v politickém spektru a soustředili se na problémy vlastní komunity," dodal s tím, že v povstaleckých oblastech Karenů či Kačinů očekává růst napětí. 

Jak správně tuto zemi sousedící s Indií i Čínou nazývat - Barma, nebo Myanmar? Jakou roli při dění v zemi hraje Peking a jeho ekonomické a politické zájmy? Sledujte celý rozhovor s Miroslavem Nožinou na úvod relace 13+.

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 19 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony