13+ o ekumenismu: Utápění ve vlastních problémech nás od sebe vzdaluje, je třeba se více znát

13+ o ekumenismu: Utápění ve vlastních problémech nás od sebe vzdaluje, je třeba se více znát
18. ledna 2022 13+, Události Autor: Eva Svobodová

Začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, každoroční ekumenická akce, které letos vybrali motto křesťané z Blízkého východu ve verši z Matoušova evangelia „Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit“. O výzvách a úskalích mezicírkevních vztahů jsme v pořadu 13+ diskutovali s Ivanou Procházkovou, místopředsedkyní Ekumenické rady církví a superintendentkou Evangelické církve metodistické, a s katolickým biskupem Tomášem Holubem z Plzně, který předsedá Radě pro ekumenismus České biskupské konference.

Co pro naše hosty termín "jednota křesťanů" znamená? Podle Ivany Procházkové je to v první řadě „společný Bůh, společná víra, naděje a láska ke Kristu. Pak je to také spolupráce, která se daří mezi církvemi, různými křesťanskými organizacemi. Také to znamená hledání společných cest tam, kde ještě jednotní nejsme,“ uvedla.

Biskup Holub zase jednotu vnímá jako „trvalé úsilí, abychom naplnili to, za co se modlil Ježíš, aby všichni jedno byli, a tak vydávali svědectví. Týká se to jednotlivce, společenství, farností, sborů i celých církví.“ Zároveň upozornil na to, že nejednotnost čím dál více zasahuje i samotné církve uvnitř, kde se vyhroceně prosazují různé názorové proudy, ať už jde o očkování proti covidu nebo způsoby řešení světových problémů.

Oba zástupci církví se shodli na tom, že historická zátěž plynoucí z některých dřívějších křivd se postupem času vytrácí. Zároveň se však objevují nová úskalí. Podle Tomáše Holuba je nyní aktuálním problémem vzájemná neznalost. „Bohužel v tom hrál roli proces, který byl na jednu stranu velmi důležitý a já za něj nesl zodpovědnost, tedy církevní restituce, kdy se obrovské množství sil upnulo na ekonomické a hospodářské zajištění a církve se jakoby ponořily dovnitř. Energie věnovat se tomu, co je pro nás společné, najednou chyběla,“ upozornil. Také podle Ivany Procházkové „překážkou může být ponoření do vlastních problémů, to je i naše zkušenost. Pokušení utápět se v partikulárních problémech se týká možná každého společenství, rodin, jednotlivců,“ podotkla.

Vyzdvihli také aktivity, které tuzemské církve sbližují a jež kolem sebe oba pozorují. „Mám letos například radost z toho, že na základě našeho vademeca pro ekumenismus jsme si s biskupy „rozebrali“ představitele jednotlivých církví a modlili se za ně 1. ledna, přičemž to budeme dělat i na svatodušní svátky. To alespoň pro mě otevírá cestu dál. Také to, jak jsme se zhostili připomínky neblahé události naší historie, bitvy na Bílé hoře a popravy českých pánů, byl krok, který sice nebyl jednoduchý, byl ale ekumenicky plodný,“ řekl biskup Holub.

„Týden modliteb je jedním z důležitých kroků na této cestě. Všímám si toho, že je dnes běžné, že jsou rodiny smíšené co do křesťanského vyznání. Je až kouzelné, kolik katolíků čte třeba Bonhoeffera, Schweitzera či Kierkegaarda a kolik evangelíků zase čerpá inspiraci ve spiritualitě Karmelu či cituje papeže Františka. Těch impulsů je dnes tedy dost,“ uzavřela superintendentka Evangelické církve metodistické Ivana Procházková.

Celou debatu si můžete poslechnout v audioarchivu nebo podcastových aplikacích.