13+: Na vztazích Říma s Moskvou se projevují spory světového pravoslaví

Pořad v souvislostech
Kraje a neprodloužený nouzový stav + výročí setkání papeže Františka s patriarchou Kirillem
Budeme vysílat
13+
13+
13+
Vysílali jsme
Očkování proti covidu, situace v Severním Irsku, blahořečení řeholníka Jana Zavřela - témata páteční relace 13+
S Romanem Onderkou o stavu ČSSD a s Tomášem Šmídem o aktuální situaci na východní Ukrajině
S Tomášem Petříčkem o jeho konci na ministerstvu zahraničí i o proběhlém sjezdu ČSSD
Audioarchiv
"Pravoslavní a katolíci se musejí učit dosvědčovat svorně pravdu v těch oblastech, kde je to možné a nezbytné." Tato slova obsahuje společné prohlášení papeže Františka a moskevského pravoslavného patriarchy Kirilla I., kteří se před pěti lety, 12. února 2016 setkali na letišti v kubánské Havaně. O tom, co z této historické schůzky vzešlo nejen pro vztahy Říma s Moskvou, jsme hovořili s teologem a religionistou Petrem Janem Vinšem.
"Viděl jsem v tom samozřejmě do určité míry historickou událost, ale zároveň událost, která je částečně politicky nabitá zejména z pravoslavné strany," vysvětlil svou tehdejší skepsi vůči očekávání možného zlomu ve vztazích Říma s Moskvou. Podle Petra Jana Vinše se v jejich vývoji projevují vnitřní spory světové ortodoxie na úrovni moskevského a cařihradského patriarchátu, které se týkají vlivu a pravomocí nad samostatnými pravoslavnými církvemi v některých zemích, zejména na Ukrajině, ale také například v Estonsku. "Ta situace je momentálně velmi vyhraněná. Jsou to dlouhotrvající mocenské spory uvnitř pravoslaví, které se do ekumenického dialogu s katolickou církví promítají jen zprostředkovaně, je na ně ale třeba brát ohled, protože oslabuje pravoslavný svět tím, že nevystupuje jednotným hlasem," poznamenal k tomu Petr Jan Vinš a jako příklad uvádí nedávný pan-pravoslavný koncil svolaný patriarchou Bartolomějem I. z Cařihradu, jehož se Moskva a některé další církve neúčastnily. "Bylo by nešťastné, kdyby se katolická církev v tomto vnitřním sporu příliš jednoznačně profilovala. Myslím, že zatím zaujímá moudře opatrnou roli, kdy se jednoznačně nestaví ani na jednu, ani na druhou stranu, byť můžeme říci, že ta strana konstantinopolského patriarchátu má v současnosti k Římu blíž," dodal.
Svou roli hrají také geopolitické okolnosti, jak teolog zmiňuje na příkladu odlišných priorit katolíků a moskevského pravoslaví při dění v Bělorusku, a dlouhodobý spor o působení východních katolických církví nejen na Ukrajině. Za hodnou pozornosti pokládá Petr Jan Vinš okolnost, že deklarace ze setkání v Havaně nezmiňuje teologické překážky mezi katolíky a pravoslavnými. "Naprosto tam chybí diskuse o eklesiologii, synodalitě, primátu, to znamená věci, které by vedly k nějakému strukturálnímu sbližování, nejenom nějaké ad hoc spolupráci tam, kde se to oběma stranám hodí," uvedl k deklaraci, která zmiňuje například společný zájem v ochraně pronásledovaných křesťanů či v konfliktních oblastech Blízkého východu.
Petr Jan Vinš připomněl, že na schůzku v Havaně navázalo několik setkání papeže Františka s představiteli moskevského patriarchátu. "Je tu určitá naděje především v tom, že nadneseně řečeno, dokud spolu mluvíme, tak se nestřílí. Dokud jsou obě strany schopné dialogu, není tam ten svár," uzavřel teolog a religionista, duchovní Starokatolické církve.
foto: katedrála Krista Spasitele v Moskvě – sídelní chrám ruského patriarchy; pixabay.com