Sváteční slovo arcibiskupa Jana Graubnera

Na přelomu roku se mi honí hlavou několik zpráv z posledního měsíce. Válka na Blízkém východě pokračuje a mocní světa mají jiné zájmy, než ji ukončit. Francouzský soud nařídil městu u Ženevského jezera odstranit sochu Panny Marie z veřejného parku, protože tam, kde muslimky nesmějí nosit burky, se nesmí propagovat ani křesťanství. V laicistickém státě není dovolena propagace žádného náboženství. Předseda Francouzských biskupů žádá prezidenta republiky, aby nepodepsal nový zákon rozšiřující právo na potrat, podle něhož může být potrestán až dvěma lety vězení ten, kdo by se snažil potrat ženě rozmluvit. Ve vymírající Francii musí Církev zavřít poradny pro život.

Když to poslouchám, mám dojem, že se svět zbláznil. Potomci bojovníků za svobodu slova budou zavírat do vězení ty, kteří se budou pokoušet někomu v mimořádně těžké životní situaci pomoci nejlepší radou podle svého svědomí. Děti se budou učit, že rodinu netvoří tatínek s maminkou a děti. A to jsem si myslel, že komunistická diktatura vyrostlá z marxismu zkrachovala. Ona se zatím jen modifikovala do modernější verze liberálního neomarxismu. Myslel jsem, že žiju v době vědy a vlády rozumu a zatím vidím, že svět ovládají lidé sice inteligentní, ale pošetilí. Pardon, ono se to vlastně nemá nahlas říkat, protože to není politicky korektní. I silvestrovská zábava většinou postrádá zábavnou vtipnost a dostává nádech ubohé přihlouplosti a vulgarity, protože nechce narazit.

Jeden komentátor to vyjádřil velmi ostře: „Národní hrdost považujete za zločin. Šíření propagandy považujete za práci. Registrované partnerství za rovné manželství. Máte plnou pusu lidských práv, která berete většině a dáváte privilegovaným menšinám. Máte plnou pusu potřebných a znevýhodněných, ale ve skutečnosti pracujete pro bohaté. Pravda a racionalita je pro vás zločin, propagandu a zvrácenost stavíte na stupně.

Jiný autor píše také kriticky: tvrzení, že naše doba je pokroková a posouvá se vpřed, když přijímá nové převládající názory na sexualitu a manželství stejného pohlaví, je strašně mylné. Dnešní názory na sexualitu jsou ve skutečnosti jen oživením starého a mnohem méně laskavého pohledu na svět, na lidské bytosti. V starém pohanském Římě byla prostituce velmi rozšířená a zhoubná homosexualita byla běžná stejně jako zneužívání žen a dětí.  Tehdy ovšem otřásla světem křesťanská morálka. Obětavá láska, sexuální čistota a manželská věrnost byly pro lidi tehdejší doby něčím šokujícím. Otrokyně poprvé objevily svou lidskou hodnotu, když přijaly, že byly stvořeny k Božímu obrazu.

Tehdejší křesťané se prostě nepřizpůsobili duchu doby. Nově obrácení pochopili, že křesťanská morálka je založena na všezahrnující Kristově čistotě a lásce, která sebe staví do pozadí. Křesťané nemohli žít jako pohané, protože jejich pohled na svět a na sebe sama byl naprosto odlišný. V srdci a v duši byli jedno s Kristem. Jejich odlišnost přinášela nepřijetí, vyloučení ze společnosti, ba dokonce i mučednictví. Z jejich obětí však vyrostla nová Evropa.

Přelom občanského roku je příležitostí k novému začátku. Křesťané naplnění vánoční radostí z Boha blízkého mají dost důvodů k pozvednutí hlavy a k pohledu naděje do budoucnosti. Oni právě v tomto čase znovu zažili projev lásky mocného Boha, který se ze soucitu, z lásky k člověku stal bezbranným dítětem. Křesťané znovu zakoušejí, že všem, kdo Krista přijali, dal moc stát se Božími dětmi. Dějiny osobní i společenské vidí z nadhledu, protože se dívají z úhlu věčnosti, která jim dává úžasnou svobodu a zbavuje strachu. Svobodní od světa i od sebe jsou schopni hledat dobro druhých a být šťastní z toho, že přispěli ke štěstí jiných. Svou morálku stavějí na pravidlech Božího království, a i když jsou považováni za blázny, ukazují, že našli samu Boží moudrost, která pomáhá reálnému světu víc než zhoubné ideologie. Jsou sice jen slabí lidé, ale ukazuje se na nich Boží moc, když uvěřili v Kristovo vítězství. Osvědčili to i naši předkové, kteří si zachovali vnitřní svobodu i za tvrdých totalit dvacátého století a pomohli je přemoci.

Nový rok přináší novou šanci. Právě dnes záleží na každém z nás. Jestli se přizpůsobíme duchu doby, který nás ovládne, my sami přispějeme k zániku současné společnosti. Jestli najdeme odvahu lišit se od okolí, být viditelným a srozumitelným znamením a vydávat svědectví Kristu, ukážeme Evropě cestu ke skutečně lepší budoucnosti. Evropa vyrostlá z křesťanských kořenů bude mít budoucnost, když křesťané budou zdravou solí země a světlem světa. Jako se světlo nestaví pod nádobu či pod postel, nemůže se křesťanství skrývat v soukromí. Křesťané mají zodpovědnost za společnost kdysi křesťanskou a musí se jako zodpovědní chovat nejen v soukromém, ale i hospodářském a politickém životě. Dar víry dostali k tomu, aby mohli být užiteční. Nový rok dává prostor. Pokud ho nevyužijeme, zmaříme šanci. Rok 2017 se opakovat nebude. Přijměme ho jako nabídnutou příležitost a neopakovatelnou šanci. Kéž je požehnaný službou křesťanů, kteří se rozhodli kvasem evangelia znovu prokvasit svět ve všech jeho strukturách. Pak jistě uslyšíme i více dobrých zpráv.