Z ohlasů národní pouti - vroucnost, společenství, milosrdenství

sestra Ludmila z Kongregace sester Matky Božího milosrdenství (faustýnek): "Jsem nesmírně povzbuzena. Nejen počtem poutníků, ten pro mne není zase tak důležitý, ale především tím, že lidé sem přicházejí opravdově, s vlastním úmyslem, s úctou k Božímu milosrdenství. Bylo vidět, že čeští věřící jsou opravdoví." 

Tomáš Holub, plzeňský biskup: "Charakterizoval bych to slovem vroucnost. Nebylo to setkání, které by bylo výrazně slavnostní navenek, ale bylo hluboké dovnitř. Jsem rád, že Proglas a televize Noe vytvořily zázemí pro tuto pouť, jakousi mediální kazatelnu pro to, abychom tu mohli prožít Boží milosrdenství."

Helena Mikešová, poutnice z Prostějova, která se manželem Vincencem putovala několik dní do Krakova na kole: "Měli jsme čas si v klidu všechno projít a pomodlit se. Máme velkou rodinu, takže jsme se za všechny modlili, a bylo to krásné. Kola jsme uložili do autobusu a zpátky pojedeme s prostějovskými poutníky."

P. Slawomir Sulowski, šumperský děkan a jeden z organizátorů pouti: "Cítím radost, že tu byla krásná atmosféra plná radosti a zbožnosti. Česká hymna na závěr mše svaté byla krásná tečka. Je to hezké svědectví i pro domácí Poláky, kteří za mnou chodili s tím, že nečekali takový průběh a množství lidí. Možná to posloužilo alespoň trochu k odbourání určitých předsudků, které někdy Poláci mají k Čechům ohledně víry."

Kateřina Koubová, šéfredaktorka Katolického týdeníku: "Když jsem přicházela k bazilice, říkala jsem si, jak se budu modlit, když tu jsem také pracovně. Atmosférou jsem ale byla okamžitě vtažena do poutního dění. Jsem z pouti médií, která je pro mne novinkou, opravdu nadšená. Setkání se stávajícími i potenciálními čtenáři je velmi radostné a myslím, že je správné, když se nejen setkáváme, ale také se spolu modlíme."