Protipovodňová opatření velkou vodu v zásadě neřeší

Protipovodňových zábran se má dočkat například řeka Klabava, která je při přívalových deštích nejrychleji stoupající řekou v plzeňském kraji. Ředitel ekologické organizace Nadace Partnerství Miroslav Kundrata upozorňuje, že protipovodňová opatření sice mohou situaci zmírnit, nikoli však uspokojivě vyřešit.

„My jsme se velmi podrobně zabývali analýzou povodně v roce 1997, což byla první velká povodeň v ČR, která zahýbala vodami a otřásla starými vodohospodářskými koncepcemi, ať už zde na Moravě nebo na Odře na severu. A z té analýzy jednoznačně vyplynulo, že ta technická opatření mají velmi omezené možnosti, že mohou působit do určité míry, ale když přijde opravdu velká voda, tak je rozhodující i ta drsnost povrchu, když to řeknu v technických termínech. V podstatě to znamená, spíš zajistit možnosti neškodného rozlivu vody v té nivě, a že budování těch přehrad je v podstatě vyhazování peněz“, uvedl Kundrata s tím, že bez výsadby stromů, obnovy lužních lesů a především šetrného hospodaření se zemědělskou půdou se povodním nelze vyhnout.

Z dlouhodobého hlediska přitom je možné podle jeho slov povodňové situace vcelku jednoduše řešit. „Je potřeba prostě zvýšit zadržovací schopnost v široké krajině, zlepšování kvality půdy s drobnými opatřeními. Zkrátka čímkoli zpomalíme ten odtok, tak tím tomu samozřejmě pomůžeme. Souvisí to s tím, jestli budeme tlačit na ekonomiku zemědělství. Vždycky je jednodušší obhospodařovat dvousethektarový lán jedné plodiny, než že to rozdělíme do pásového hospodaření, kde ta délka svahu nebude delší, než třeba 50 až 70 metrů a ten kombajn se tam otočí jenom třikrát a musí popojet kousek dál. To je třeba jedna z věcí, která by byla jednoduchá a nestála by skoro nic“, vysvětluje Kundrata.

(Zdroj: ČTK, Proglas)